Jak skloubit péči o děti a práci? Klíčovou roli hraje komunikace i zkrácené úvazky
27.11.2025
Malé dítě a práce. Lze to v reále opravdu komfortně skloubit? Praxe ukazuje, že „když se chce, tak to jde“, i to, že rodiče, převážně maminky, o to opravdu stojí. A mnohé výhody v tom vidí také stále více zaměstnavatelů. Jak k tomu přistupují, aby byly spokojené obě strany?
Více než polovina životopisů se nedočká odpovědi. Týká se to i těch nejlepších
26.11.2025
Poslali tisíc životopisů do tisícovky firem, ale 58 procent z nich se nikdy nedočkalo jakékoli reakce. Mezi uchazeči přitom byli zastoupeni i kandidáti, kteří přesně odpovídali požadavkům zadaným v pracovním inzerátu. „Jako odpověď jsme brali jakoukoli aktivitu, například i žádost o doplnění informací ze životopisu. Na odpověď měly firmy 30 dnů,“ upřesnil Martin Miko, zakladatel společnosti Workify, která za průzkumem stojí.
Vyškrtnutí z evidence úřadu práce je problém. A ještě vás to stojí peníze
24.11.2025
Jedna vynechaná domluvená schůzka bez doložení pádného důvodu doposud měla za následek vyřazení z evidence úřadu práce. Od října jsou pravidla o něco mírnější. Úřady totiž nově tolerují jedno takové promeškání za 12 měsíců. Vyškrtnutí z evidence ale stále přináší žadatelům o práci nepříjemnosti. A také finanční povinnosti.
Na trhu práce přituhuje. Nejvíc nezaměstnaných za osm let, propouští průmysl
23.11.2025
Lidí bez práce v Česku přibývá, v říjnu jich bylo přes 340 tisíc, nezaměstnanost tak oproti září poskočila o 0,8 procenta na úroveň 4,6 procenta. Analytiky takový růst nezaměstnanosti překvapil.
Jako lovec hlav už pro firmy našel tisíce expertů. Naši práci nenahradí ani AI, říká
22.11.2025
Jan Nezkusil pracuje v oboru známém jako headhunting. Lovcem talentů se stal před deseti lety. Když začínal, LinkedIn byl v plenkách, umělá inteligence se nevyužívala a „ulovit“ experta vyžadovalo zcela jinou taktiku. Doba se ale změnila, vyhledání špičkových odborníků je dnes díky internetu snadnější. „Naši práci ale žádná technologie ani AI nenahradí,“ říká odborník v rozhovoru pro iDNES.cz.
Která pracovní místa mizí kvůli AI nejvíce? Hostem Rozstřelu je inovátorka Čermáková
Komerční sdělení | 19.11.2025
Umělá inteligence už teď mění svět práce. Například v Americe již zasahuje ty nejlépe placené profese a výrazně také omezuje příležitosti pro juniory. Jak nebýt překvapený a na moderní technologie, které zásadně ovlivní náš pracovní trh, se dobře připravit? Nejen o tom v Rozstřelu hovořila manažerka a expertka na rozvoj AI dovedností Senta Čermáková.
Zájem o padesátníky na pracovním trhu je. Mýtům navzdory
18.11.2025
Do penze sice mají ještě 10 až 15 let, možná i déle. Nedá se ovšem o nich říct, že by byli staří. Přesto kolem jejich zaměstnávání panuje mnoho mýtů. Jaké jsou tedy jejich vyhlídky na trhu práce? Podle HR odborníků nemusí být špatné, mnohé předsudky o padesátnících totiž podle nich neplatí.
Firmy plánují zvyšovat mzdy, nejčastěji do pěti procent, vyplývá z průzkumu
17.11.2025
Téměř 70 procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do 5 procent, téměř každá čtvrtá firma však plánuje přidat v rozmezí 5 až 10 procent. Vyplývá to ze závěrů podzimního šetření Hospodářské komory ČR, které uskutečnila mezi 448 podniky napříč obory a regiony v Česku.
KOMENTÁŘ: Propast mezi průměrnou a minimální mzdou je v Česku hluboká. Proč?
16.11.2025
Česká ekonomika patří v řadě ohledů mezi úspěšné příběhy postkomunistické transformace: stabilní růst, nízká nezaměstnanost, silný export i slušnou fiskální disciplínu. Přesto má jednu dlouhodobou slabinu – ve vztahu k výkonu ekonomiky zůstávají průměrné mzdy nízké, a ještě níže stojí minimální mzda, která se propadá hluboko pod evropský průměr. Proč se Česko v tomto ohledu tak výrazně liší od vyspělého světa, přibližuje ekonom Jan Urban.
Kolik vydělávají evropské domácnosti. Ty české nedosahují ani na unijní průměr
16.11.2025
Rozdíly v příjmech domácností napříč Evropou jsou v roce 2025 stále obrovské, a to i při přepočtu na kupní sílu. Země na východě kontinentu výrazně zaostávají za těmi na západě, jihoevropské ekonomiky nestačí na severoevropské, a to i navzdory jednotnému trhu i kulturní propojenosti. Příjmy bulharské domácnosti jsou téměř sedmkrát nižší než lucemburské. Češi na tom ale nejsou o mnoho lépe.