Zájem o padesátníky na pracovním trhu je. Mýtům navzdory

18.11.2025

Do penze sice mají ještě 10 až 15 let, možná i déle. Nedá se ovšem o nich říct, že by byli staří. Přesto kolem jejich zaměstnávání panuje mnoho mýtů. Jaké jsou tedy jejich vyhlídky na trhu práce? Podle HR odborníků nemusí být špatné, mnohé předsudky o padesátnících totiž podle nich neplatí.
Zájem o padesátníky na pracovním trhu je. Mýtům navzdory

Když nastupovali do prvního zaměstnání, největší technologickou vychytávkou byl fax. Zvládli přechod z psacích strojů na počítače, naučili se používat Word, Excel i e-mail. Uměli nastavit videopřehrávač, vypálit CD, přežili éru diskmanů i MP3 přehrávačů, naučili se fotit digitálním foťákem, používat navigaci, přejít z klasických telefonů na chytré. Nakupují online, používají mobilní bankovnictví, učí se AI nástroje, žijí v cirkulární ekonomice a řídí elektromobil, na nějž si nezřídka sami vydělali.

„Generace dnešních padesátníků se musela naučit víc technologií, nástrojů a způsobů práce než kterákoliv jiná před ní – a navíc to musela zvládnout za pochodu. Proč by si najednou neměla poradit s přechodem do ryze digitální éry?“ vyvrací předsudky o tom, že lidé přes padesát let se nedovedou přizpůsobit změnám a nechtějí se učit nové věci, Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální společnosti Grafton Recruitment.

„Z našeho průzkumu vyplynulo, že lidé 50+ jsou často otevřenější změnám, než se obecně předpokládá – pokud jim dávají smysl, cíl a mají možnost se do nich aktivně zapojit, pak to rádi udělají. A to i pokud jde o přechod na nové technologie.“

A to bohužel není jediný stereotyp, který se zkušených pracovníků drží jako klíště už celá léta, a narazíte na něj ve všech zákoutích pracovního trhu. Jaké jsou další a proč nemusí být nutně pravdivé?

Drazí, nevzdělaní, stále nemocní? Ne vždy!

„Firmy se vyhýbají náboru starších pracovníků především kvůli předsudkům, které však neodpovídají realitě. Obávají se například vyššího rizika onemocnění: zdravotní omezení je v očích zaměstnavatele překážkou podle 55 procent zaměstnanců ve věku nad 55 let. Dále ze strachu, že nebudou ochotni nebo schopni držet krok s novými technologiemi a digitálními změnami. Tuto obavu potvrdilo 69 procent dotázaných pracovníků. A také že si budou nárokovat mzdu odpovídající desítkám let zkušeností,“ cituje Petr Douda, tiskový mluvčí společnosti Randstad ČR, nejnovější průzkum vycházející ze zážitků seniorních zaměstnanců.

Dárcovství na podzim sílí. Mnozí však nevyužijí výhody, které z něj plynou

Častou obavou zaměstnavatelů také je, že kandidáti ve věku nad 50 let brzy odejdou do důchodu, a tudíž se jim nevyplatí. „Tato představa je neopodstatněná. Věk odchodu do penze se postupně prodlužuje a řada lidí z této věkové skupiny tak má před sebou ještě 10 až 15 let aktivního pracovního života. Zatímco mladší zaměstnanci mění práci častěji, starší uchazeči obvykle hledají dlouhodobé a stabilní uplatnění. Zaměstnavatelé by se proto neměli ptát: Jak dlouho u nás zůstane? ale spíše: Jakou hodnotu může v čase přinést?“ vysvětluje Jitka Kouba.

Jak kdo, jak kde

Vyhlídky dnešních padesátníků na trhu práce se podle odborníků stále zlepšují. „Data našeho průzkumu ukazují na pozitivní trend – firmy si začínají zaměstnanců této věkové kategorie více cenit. Jsou stále častěji vnímáni nejen jako zdroj odborného know-how, ale také jako stabilizační prvek týmů s přirozenou schopností vést mladší kolegy. Oceňovaní jsou i pro svou pragmatickou povahu, schopnost zachovat klid v krizových situacích a nízkou fluktuaci,“ vypočítává klady zkušených pracovníků Kouba.

Jak však upozorňuje Douda, záleží na oboru a na tom, zda je člověk takzvaný bílý či modrý límeček. „Čím nižší, zpravidla manuální pozice, tím jsou na tom starší zaměstnanci hůře. Naopak specialisté či manažeři s jedinečnými zkušenosti, dovednostmi a odbornostmi mají šance na trhu práce slušné,“ upřesňuje personalista.

Zkušenosti, loajalita, stabilita...

Podle letošního průzkumu společnosti Randstad jsou padesátníci proti mladším generacím nejméně ochotni ke změně místa a jsou výrazně loajálnější – pouze šest procent jich změnilo v posledním půlroce práci. Spolu s generací Z nejvíce kladou důraz na rovnost a stabilitu. Váží si jistoty zaměstnání – obávají se totiž, že budou kvůli vysokému věku propuštěni a novou práci si už nenajdou.

„Začala jsem se pomaličku poohlížet po novém místě, protože v naší firmě neustále snižují stavy a tuším, že brzy dojde i na mě. Našla jsem několik nabídek, ale bojím se na ně odepsat. Nevím, jestli pro ně nebudu moc stará. Nebo jim může vadit, že jsem byla tak dlouho na jednom místě,“ říká jedenapadesátiletá Petra, která je u současného zaměstnavatele skoro 20 let. „Může to působit tak, že jsem se za poslední roky nic nového nenaučila, ale to není pravda, můj obor se neustále vyvíjí a já musím sledovat změny a reagovat na ně,“ dodává žena, která se zabývá podnikovými financemi.

Vaše činy mluví za vás. Víte, co o vás skutečně říkají a zda si nekazíte pověst?

Podle odborníků by budoucím Petřiným zaměstnavatelům nemělo vadit ani jedno, protože čím „namixovanější“ tým, tím lepší. „Firmy, které staví na věkové diverzitě, získávají obrovskou výhodu – zkušenosti starších a energie mladších se vzájemně doplňují. Starší pracovníci jsou navíc skvělými mentory a přirozenými nositeli firemní kultury. To jsou hodnoty, které nelze jednoduše nahradit,“ myslí si pracovní psycholožka Kristýna Šlajsová. I průzkumy dokládají, že týmy, v nichž se potkávají různé generace, jsou úspěšnější než kolektivy méně věkově pestré.

Jak se udržet ve hře? Neustrnout

Pracovní trh zažívá turbulentní časy, mnohé obory procházejí největšími změnami za poslední roky. A proto hlavní úkol pro generaci padesátníků, kteří chtějí obstát v mladší konkurenci, zní: Udržte krok! Pokud zaměstnavatel uvidí, že se vzděláváte a jste otevření novinkám, budou vaše šance na další úspěšnou kariéru mnohem vyšší.

„Neustále pokračujte v rozšiřování obzorů a profesním vzdělávání. Je potřeba ukázat, že sledujete nové trendy a vyznáte se v nich. Naštěstí – podle našich dat – si to uvědomují zaměstnanci všech generací. Jen šest procent zástupců věkové skupiny 50+ si myslí, že se nepotřebuje nic nového učit,“ dokládá Jitka Kouba, že lidé vědí, co je potřeba.

Šlajsová k tomu dodává, že zkušení zaměstnanci nemusí konkurovat mladším rychlostí nebo technickými detaily, jejich silou je širší nadhled, znalost souvislostí, zkušenost s řešením krizí a schopnost komunikovat. „Pokud k tomu přidají základní orientaci v nových trendech, stávají se pro firmy velmi cennými, protože přinášejí to, co žádné rychlé školení nedá,“ doplňuje pracovní psycholožka.

Část zodpovědnosti je i na firmách

Pak je ale také na firmách, aby starším zaměstnancům vzdělávání umožnily. „Za posledních 12 měsíců nabídly kariérní rozvoj 57 procentům mileniálů, 54 procentům ‚zetkařů‘, ale jen 37 procentům příslušníků generace X. Rozdíl je až 20 procentních bodů. A to je problém,“ upozorňuje Douda. „Pokud firmy neinvestují do všech věkových skupin, přicházejí o know-how, loajalitu i potenciál mentoringu. Reskilling a upskilling nesmí být jen pro mladé – jinak budujeme kulturu nerovnosti, která škodí nejen starším zaměstnancům, ale i firmám.“

Padesátníkům, kterým by se nedařilo najít nové uplatnění, odborníci radí nepropadat skepsi, nepřestat si věřit, rozvíjet své dovednosti a zkoušet to dál. Pracovní trh je nevyzpytatelný a jistě časem narazí na tu správnou nabídku. Někomu pomůže i obrátit se v takové situaci na pracovního psychologa či kariérního poradce.