Změny v dohodách povedou k černým penězům, obává se účetní firma

Pro dohodáře mají vzniknout dva limity, po jejichž překročení pracovník bude muset platit sociální pojištění. Limit pracovníka na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele je stanoven ve výši 25 procent průměrné mzdy. U více dohod je tento limit 40 procent průměrné mzdy. To podle Jáčové komplikuje život firmám, které podle ní mohly skrze dohody optimalizovat mzdové náklady. Připomněla, že zdanění práce v Česku je v porovnání s jinými zeměmi velmi vysoké.

Kvůli kontrole limitů bude zavedena evidence dohod a příjmů z nich plynoucí. Stát tak chce zamezit řetězení dohod, z nichž pracovník neodvádí nic. V praxi tedy brigádník bude muset firmě hlásit veškeré své další dohody. „Firmy jsou vystaveny riziku, že jim zaměstnanci budou lhát. Pokutu pak dostane ten, u koho se na to přijde. Zaměstnavatelům zároveň vzrostou náklady, brigádníci si vydělají méně,“ uvedla Jáčová.

Živnostníci i dohodáři si za pojištění připlatí. Jak se pro ně mění pravidla

Podnikání některým firmám podle Jáčové zkomplikuje také nárok na dovolenou, který dohodářům podle novely zákoníku práce ve vymezených případech vznikne. Dohodář získá nárok na placenou dovolenou, pokud jeho smlouva trvá nepřetržitě déle než 28 dní a zároveň odpracoval alespoň čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Tu zákoník stanovuje na 20 hodin, což odpovídá polovičnímu úvazku v klasickém pracovním poměru. Pokud dovolenou brigádník nevyčerpá, bude mu proplacena po skončení smlouvy.

Změny dohod podle Jáčové povedou v krajním případě až k černým penězům, pro firmy bude zkrátka únosnější své zaměstnance vyplácet načerno. Dodala, že je možné, že se na to někteří živnostníci připravují už nyní a z toho důvodu preferují, aby jejich zákazníci platili hotově.

Karty neberou, kvůli poplatkům i konci EET. Přicházejí tím však o tržby

České republice ale nic jiného, než změny do svých zákonů zanést, nezbývá. Faktické přiblížení práce na dohodu ke klasickému pracovnímu poměru si totiž žádá směrnice s dílny Evropské unie.

Česko jako daňový ráj pro ičaře

Kritičtí jsou k úpravám dohod také někteří ekonomové. Pochyby neskrývá například je k úpravě Daniel Münich, ekonom z CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády. „Celý systém se tím dále komplikuje. Na samém začátku je problém příliš vysokého danění práce, proto pak někteří zneužívají jiné cesty,“ uvedl již dříve pro iDNES.cz.

Firmy hledí s obavami podle Jáčové také na postupné zvyšování odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné. Pro zpřísnění podmínek OSVČ by Jáčová byla, podle ní na to ale jde vláda špatně. Posvítit by si mě hlavně na ty, kteří jsou v paušálu.

„Pro OSVČ je Česko daňovým rájem, zvlášť když se bavíme o paušálu,“ uvedla s tím, že by čekala, že vláda vstup do systému paušální daně umožní jen těm OSVČ, kteří mají výdělky například do 700 tisíc ročně. Podle ní by tak stát zjednodušil systém jen pro ty opravdu nejmenší živnostníky.

„Umožňovat využívání paušálu lidem s příjmem do dvou milionů v situaci, kdy máme takovou rozpočtovou díru, mi přijde hodně nesystémové,“ míní.

PŘEHLEDNĚ: Jaká nejzásadnější opatření úsporného balíku jdou do sněmovny?

Upozornila také, že se podnikání takzvaným ičařům znepříjemní ještě další legislativou, kterou chystají evropští zákonodárci. Cílit bude především na potírání takzvaného švarcsystému. To je zjednodušeně popsáno nelegální praktika, kdy firma přijme zaměstnance, který pracuje jen u ní na plný úvazek, ale místo pracovní smlouvy fakturuje. Typicky takhle fungují například IT pracovníci nebo i architekti. Pracovník si tak často vydělá víc a firma s ním i tak má výrazně nižší náklady.

Jáčová vysvětila, že se finanční správě švarcsystém těžko kontroluje a potírá. V tom by měla pomoct legislativa, která má být hotová v roce 2025. Stanovit má měla devět charakteristik OSVČ. V případě, že osoba nesplní dvě z nich, diskvalifikuje se z pozice OSVČ.