Práce na IČ, tedy jako osoba samostatně výdělečně činná, se může zdát atraktivní. Tyto osoby se většinou dohodnou na vyšší odměně, než které by dosáhly jako zaměstnanci za obdobnou práci.
Hledáte opravdu stabilní práci? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz. |
Objednatel služby („zaměstnavatel“) v takovémto případě totiž nehradí povinné odvody a je tak často ochoten na vyšší odměnu přistoupit. Vztah mezi subjekty se neřídí zákoníkem práce, a tak je flexibilita smluvních stran vyšší pro navázání či ukončení spolupráce, dohodnutý rozsah činností apod. Zároveň zde ale chybí významnější zákonná ochrana pracovníka.
VýhodaVyšší čistá odměna
Uvažujme shodnou hrubou odměnu, například 45 000 Kč měsíčně. Zatímco čistý příjem zaměstnance je na úrovni přibližně 80 % hrubé mzdy, čistý příjem OSVČ může být cca 82 – 88 % hrubého příjmu.
„Největší rozdíl je ve výši daňové povinnosti. Při využití 60% výdajového paušálu OSVČ, což je v příkladu nejvýhodnější varianta, je rozdíl mezi daní zaplacenou OSVČ a zaměstnancem 48 600 Kč,“ vypočítává Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.
Nezapomínejme ale, že pro zaměstnavatele je práce zaměstnance dražší o povinné odvody ve výši až 33,8 % hrubé mzdy.
| Zaměstnanec | OSVČ Výdajový paušál 60 % | OSVČ Výdajový paušál 40% | OSVČ Paušální daň | |
|---|---|---|---|---|
| Hrubá odměna/měsíc | 45 000 Kč | 45 000 Kč | 45 000 Kč | 45 000 Kč |
| Roční hrubá mzda/příjem | 540 000 Kč | 540 000 Kč | 540 000 Kč | 540 000 Kč |
| Daň | 50 160 Kč | 1 560 Kč | 17 760 Kč | 1 200 Kč |
| Sociální pojištění | 35 100 Kč | 34 087 Kč | 47 304 Kč | 39 204 Kč |
| Zdravotní pojištění | 24 300 Kč | 31 518 Kč | 31 524 Kč | 31 524 Kč |
| Čistý příjem | 430 440 Kč | 472 835 Kč | 443 418 Kč | 468 072 Kč |
Zdroj: BDO
Daň je uvedena se zohledněním základní slevy na poplatníka.
Platba sociálního a zdravotního pojištení je uvedena pouze za zaměstnance.
NevýhodaChybějící ochrana zákoníku práce
Zákoník práce poměrně dobře chrání zaměstnance, tato ochrana se ale na OSVČ nevztahuje. Vystavují se tak nejistotě a mohou přijít o svůj výdělek ze dne na den.
„Zákonem dané důvody pro rozvázání pracovního poměru, související odstupné a výpovědní doba pro OSVČ neplatí,“ uvádí Monika Lodrová. Stejně tak ani další výhody dané pracovněprávními předpisy, jako je omezené ručení za způsobenou škodu, speciální postavení při finančních potížích zaměstnavatele a ani dovolená.
NevýhodaZodpovědnost za administrativní úkony
Na rozdíl od zaměstnanců, kterým mzdu vede zaměstnavatel a zodpovídá za její správnost, musí OSVČ sama provádět veškeré administrativní úkony vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně apod. „Zpracování veškeré administrativy může být v některých případech poměrně časově náročné a OSVČ navíc sama nese zodpovědnost za správnost a včasnost svých podání a plateb vůči úřadům,“ upozorňuje poradkyně.
NevýhodaNižší mateřská i důchod
Celkové odvody na pojištění při srovnatelné odměně OSVČ a zaměstnance jsou za zaměstnance značně vyšší. Zaměstnanec z tohoto důvodu může zpravidla čerpat vyšší dávky z českých pojistných systémů.
Monika Lodrová
|
Zaměstnanci jsou krytí při dočasné pracovní neschopnosti a mají nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění. OSVČ se v rámci své činnosti mohou přihlásit k nemocenskému pojištění dobrovolně. „Podle mých zkušeností to ale většina OSVČ neudělá, případná dočasná pracovní neschopnost a výpadek příjmu jim tak může přinést finanční problémy, protože pak nemají nárok na žádné dávky,“ říká Monika Lodrová.
Neúčast na nemocenském pojištění OSVČ může mít také zásadní vliv na finanční situaci při narození potomka. Peněžitá pomoc v mateřství, tzv. „mateřská“, je jednou ze šesti dávek systému nemocenského pojištění. Zatímco zaměstnanci pobírají jako čistou dávku cca 70 % své běžné hrubé mzdy, pokud OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění, nebude jí náležet žádný nárok na mateřskou a bude čerpat až rodičovský příspěvek.
Aby vznikl nárok na mateřskou, je zapotřebí, aby OSVČ byla dobrovolně účastna systému nemocenského pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na mateřskou a současně musí účast na nemocenském pojištění trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech. Nicméně mateřská vyplacená OSVČ je v porovnání s mateřskou zaměstnance výrazně nižší.
A v neposlední řadě, OSVČ odvádí v celkové výši menší pojistné na důchodovém pojištění. Nižší částka se v konečném důsledku odrazí ve výši starobního důchodu.
Za švarc systém hrozí pokuty
„Významnou nevýhodou nastavení smluvního vztahu mezi fyzickou osobou pracující jako OSVČ a plátcem odměny je ten, že za určitých okolností je obdobné nastavení v rozporu se zákonem,“ varuje Monika Lodrová. To platí, pokud vztah nese znaky standardního zaměstnaneckého poměru. Těmito znaky je kombinace zejména následujících okolností:
- Vztah nadřízenosti a podřízenosti, tj. práce vykonávána jménem zaměstnavatele a dle jeho pokynů
- Fixní pravidelná mzda nenavázaná na odpracovanou dobu, tj. nefakturuje se pouze vykonaná činnost
- Stanovené směny
- Využívání pracovních prostředků a pomůcek plátce odměny
- Nárok na placené volno
- Pracovník má obvykle jen jednoho „zákazníka“, tj. je významně či plně ekonomicky závislý právě na plátci odměny
„Až na určité výjimky musí být činnost naplňující znaky závislé práce (zaměstnaneckého poměru) vykonávána v pracovněprávním vztahu. Pokud je navzdory naplnění znaků závislé práce zvolena forma spolupráce na IČ, hrozí při kontrole inspekce práce sankce,“ shrnuje poradkyně. Zákon o zaměstnanosti v takovém případě umožňuje udělit pokutu zaměstnavateli v rozmezí 50 000 –10 000 000 Kč a zaměstnanci až do výše 100 000 Kč.
