Umělá inteligence je příležitost. Je na nás, zda přinese více užitku než škody

Na úvod našeho rozhovoru přiznávám, že má osobní zkušenost s umělou inteligencí je spíše negativní. S chatbotem své banky jsem nikdy nic nevyřídila.
Otázkou je, na jaké technické řešení jste narazila. Chatboti v bankách a jiných oblastech nemusí nutně využívat umělou inteligenci. Může jít o jednoduchý program, který pracuje na základě předem definovaných pravidel (například klíčových slov) a nevyužívá složitější strojové učení nebo analýzu přirozeného jazyka, což jsou typické prvky AI.

Takový chatbot může být užitečný pro zpracování jednoduchých a častých otázek. I v této oblasti však v posledních několika měsících zažíváme pořádnou revoluci a rychle směřujeme do stavu, kdy dokáže AI v rámci zákaznické podpory vést plnohodnotnou hlasovou konverzaci.

Podobné argumenty asi slýcháte často, jaká je vaše odpověď?
Máte pravdu, nicméně chatbot i tak dokáže být významnou úsporou času. Alespoň pro mě je lepší konverzovat s chatbotem, než čekat třicet minut na lince za doprovodu otravné hudební smyčky. Zároveň je nutné zopakovat, že kvalita jednotlivých řešení se skutečně posouvá rychle vpřed. Důležité je také samotné nastavení ze strany firmy. Některé společnosti mají procesy nastaveny s cílem poskytovat opravdu kvalitní zákaznickou péči, jiné používají chatbota nevhodně.

Máte nějaký průzkum, jak AI vnímá veřejnost?
Průzkumů bylo tento rok realizováno hned několik. Výsledky se značně liší, protože AI je přítomna napříč různými oblastmi lidského života. Když zůstaneme u nás, obecně je postoj české populace spíše obezřetný a zdrženlivý. Podle předprázdninového průzkumu agentury AMI Digital si nějakého chatbota vyzkoušela zhruba třetina Čechů. Vyšší zájem můžeme spatřit u mladší generace.

Kdy se u nás AI objevila poprvé?
První kroky v oblasti umělé inteligence byly učiněny v 50. letech 20. století, a to zejména ve vědeckých kruzích na univerzitách a akademických institucích. Během období komunismu byl výzkum umělé inteligence v Československu omezen. Po pádu komunismu v roce 1989 se otevřely nové možnosti a objevily se první pokusy o zavedení AI do praxe, zejména v oblasti průmyslu.

A kde jsme teď?
Nyní jsme v bodě, kdy u nás existují specializovaná výzkumná centra a Česká republika je v oblasti AI aktivním hráčem s mezinárodním přesahem. Lze také předpokládat, že aktuální situace vzbudí zájem o studium AI na univerzitách.

Ve kterých oborech se umělá inteligence nejvíce využívá?
Umělá inteligence má široké uplatnění v různých oborech. Výrobní průmysl ji využívá pro automatizaci procesů. V logistice se používá například pro optimalizaci tras a plánování dopravy. Banky a finanční instituce využívají AI pro rizikovou analýzu či prevenci podvodů. Takto bych mohl pokračovat dál a dál. Ucelené statistiky nejsou k dispozici a čísla se tento rok pravděpodobně dynamicky změní, ale lze předpokládat, že mezi časté oblasti bude patřit hlavně průmysl, finance a výzkum.

Může umělá inteligence někomu vzít práci?
Otázka pracovního trhu je kapitola sama o sobě. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je více než čtvrtina pracovních míst v členských zemích založena na dovednostech, které lze relativně snadno nahradit pomocí umělé inteligence.

Podle mého názoru bude velmi záležet na tom, jak se dokážeme přizpůsobit. Nikoho dnes nepřekvapí, že jedním z předpokladů získání práce je pro většinu pozic schopnost umět pracovat s internetem. Do naší digitální gramotnosti je tak třeba začlenit i schopnost ovládat aplikace využívající AI. Pozitivní scénáře však počítají také s vytvořením nových pracovních příležitostí a automatizací nudných úkonů bez přidané hodnoty. Pracovní trh ale jistě projde proměnou, to je nevyhnutelné.

Jak jsme na tom ve srovnání s jinými státy?
Česká ekonomika z pohledu digitalizace a využívání AI ve firmách zaostává. Třebaže patří nezaměstnanost v Česku k nejnižším v Evropské unii, nesmí chybět aktivní příprava na změny. Vyplatí se investovat do vzdělávání, rekvalifikačních programů a v neposlední řadě je nutné provádět firmy zodpovědnou AI transformací, která minimalizuje negativní dopady na současné zaměstnance.

Přinese podle vás AI více výhod, nebo hrozeb pro společnost? Ve smyslu etiky, ochrany soukromí i možných dopadů na pracovní trh?
AI je příležitost. Její dopady budou vždy záviset na opatřeních, která se rozhodneme přijmout a dodržovat. Je krátkozraké podceňovat možná rizika a tvrdit, že AI není v některých oblastech hrozbou pro naše soukromí a fungování společnosti. Na druhou stranu pevně věřím tomu, že rozumná regulace nebrzdící pokrok, vzdělávání a transparentnost jsou klíčové pro zajištění udržitelného rozvoje. Ve výsledku tak bude ve velké míře záležet na každém z nás, jestli technologie přinese více užitku než škody.

Proč jste se rozhodli založit Českou asociaci umělé inteligence?
V roce 2023 se z umělé inteligence stalo definitivně veřejné téma. Společně s rostoucí popularitou AI a generativních nástrojů či chatbotů však také vzrůstají obavy z možných negativních dopadů na pracovní trh a společnost jako celek.

Při pohledu na stávající ekosystém jsme si uvědomili, že zde chybí platforma, která by dokázala efektivně propojit odbornou obec s firmami a veřejností. Navíc s důrazem na etické a morální dopady AI. Rozhodli jsme se tento prostor zaplnit a přinést jasnou vizi založenou na vybudování prostoru, kde se ke slovu dostanou všechny dotčené subjekty. Umělá inteligence není primárně hrozbou, je příležitostí pro lepší budoucnost, kterou nesmíme propásnout.

Co je cílem asociace?
Vybudovat živoucí platformu, která se stane křižovatkou umělé inteligence v České republice. Chceme tlumočit odborníky, přinášet nezkreslené informace, vzdělávat, propojovat a sdílet.