Udělejte si osobní SWOT analýzu a najděte své silné stránky i hrozby

26.09.2021

SWOT analýza patří k nejznámějším manažerským nástrojům. Slouží ke zmapování silných a slabých stránek podniku a jejich propojení s příležitostmi a hrozbami zvenčí. Podobnou analýzu, si však můžeme udělat i sami pro sebe. Řekne vám, na co byste se měli zaměřit, kde se vám otevírají nové příležitosti a na co si dát pozor. Jak na to, přibližuje psycholog a ekonom Jan Urban.
Udělejte si osobní SWOT analýzu a najděte své silné stránky i hrozby

Název metody vytvořené již v šedesátých letech 20. století je odvozen od počátečních písmen anglických názvů jednotlivých okolností, na které se zaměřuje, tedy „Strengths“, „Weaknesses“, „Opportunities“ a „Threats“. Od dob, kdy byla vytvořena, slouží jako jeden z nejpopulárnějších nástrojů stanovení směrů dalšího podnikového vývoje.

Cíle a pravidla SWOT analýzy

Cílem SWOT analýzy podniku je zaměřit se na jeho hlavní konkurenční výhody. K těm patří jeho silné stránky, především ty, jež může dále rozvíjet, nebo které jsou pro ostatní těžko napodobitelné, ale i příležitosti, které se před ním otevírají. Důležité jsou především příležitosti, v jejichž rámci může svých silných stránek využít.

Součástí SWOT analýzy je však i včasné a objektivní zachycení slabin organizace, především těch, jež by se v kombinaci s hrozbami, které před ním stojí, mohly stát pro ni osudové.

Jan Urban (1953)

  • Je autorem řady publikací, z článků, které několik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovější kniha Vezměte život do svých rukou.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
Psycholog Jan Urban

Mezi silnými a slabými stránkami podniku na straně jedné a jeho příležitostmi a hrozbami na straně druhé je však třeba správně rozlišovat. 

Ty prvé jsou jeho „vnitřní“ a lze je ovlivnit. Ty druhé jsou vnější a podnik na ně většinou nemá vliv. Může jich však využít, nebo se jim snažit čelit. Příkladem je příležitost či naopak hrozba, jež firmě plyne ze změn, které se rýsují na mezinárodních trzích včetně plánovaných změn legislativy.

Principem SWOT analýzy je, že tytéž okolnosti nemohou být zároveň stránkou silnou a slabou, ani příležitostí a hrozbou. Vyjádřeno jinak, slabé stránky firmy nespočívají v tom, že jí určité silné stránky chybí (a naopak), a příležitosti, jež se před ní otevírají, nejsou vyvolány tím, že určité hrozby již pominuly.

Jak na osobní SWOT analýzu

Nástroje osobní SWOT analýzy jsou prakticky identické. Jediným rozdílem je, že místo tvorby a prosazení podnikové strategie slouží k vytvoření strategie osobní. Tedy k naplánování a uskutečnění cílů, ať již pracovních, profesních či kariérních, jež co nejlépe zohlední vaše konkurenční výhody.

Hledáte opravdu dobrou práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz.

Analýzu si můžete provést prakticky kdykoli. Prospěšná však bývá především v situacích, kdy se ucházíte o nové místo. Nebo vás čeká personální rozhovor, kdy žádáte o povýšení, o které se uchází více kandidátů. Nebo když zvažujete, zda byste své kariéře neměli dát nový směr a rozmýšlíte se, jakému uplatnění odpovídají nejlépe vaše schopnosti či další předpoklady, ale i vnější okolnosti.

Prvým krokem osobní SWOT analýzy je stanovit své silné stránky a zamyslet se nad tím, jak je dále rozvíjet. Zaměřit byste se přitom měli především na ty, které otevírají nejzajímavější příležitosti.

Druhým krokem je realisticky zhodnotit své slabiny a snažit se je omezit. I tady byste se měli zaměřit především na ty, které by se pro vás v budoucnu mohly v souvislosti s určitými vnějšími hrozbami stát zvýšeným zdrojem rizik.

Hledání vlastních silných a slabých stránek, stejně jako vnějších příležitostí a hrozeb, lze nejlépe založit na určitých otázkách, které si položíte. Odpovědi na ně by měly být nestranné: jde koneckonců o odpovědi, které uvidíte jen vy sami. K nestrannosti odpovědí vám může pomoci, když se na sebe pokusíte dívat z perspektivy druhých.

Jak najít své silné a slabé stránky?

Při hledání svých silných stránek se můžete opřít například o otázky:

  • Které z mých výhod (co do vzdělání, schopností, společenských kontaktů apod.) ostatní nemají?
  • Co dokážu vykonávat lépe (kvalitněji, za kratší čas) než většina druhých?
  • Co považují ostatní (a zejména můj šéf) za mé silné stránky?
  • Na jaké úspěchy, například úspěšně dokončené úkoly a projekty, jsem nejvíce hrdý?
  • Které z mých profesních zkušeností jsou pro můj podnik nejdůležitější?

Shrnutím silných stránek, které jste na základě těchto či podobných otázek provedli, může být například konstatování: “Jsem kreativní, schopný přijít s novým pohledem, kterým dokážu zapůsobit na klienty. Se svými zákazníky i svým týmem dokážu dobře komunikovat, jsem soutěživý a mám silnou motivaci apod.“

Při hledání svých slabin si můžete naopak položit otázky typu:

  • Jakým úkolům se obvykle vyhýbám, protože se při nich necítím jistě?
  • V čem mají lidé kolem mě sklon vidět mé nedostatky?
  • S jakými nepříznivým pracovními (či dalšími) návyky se potýkám? Mám například sklon přicházet často pozdě, nedokážu si svou práci dobře zorganizovat, mívám špatnou náladu, špatně zvládám stres?
  • Trpím projevy, které jsou v mém oboru slabinou, například nejistotou při veřejných projevech, které jsou součástí mé pracovní náplně?

Shrnutím svých slabých stránek opírajících se o tyto otázky, můžete dospět k závěru, že například: „Mám silnou potřebu vykonávat své úkoly rychle, tak, abych si je mohl co nejdříve „odškrtnout“, čímž občas trpí kvalita mé práce. Ke stejnému tlaku mě občas vede i stres spojený s větším počtem úkolů, které se přede mnou kupí. Při předkládání nápadů svým klientům bývám nervózní a mé obavy z vystupování na veřejnosti brání občas přesvědčivosti mých sdělení“.

Jak najít své příležitosti a hrozby?

Otázky zaměřující se na vaše příležitosti umožňující uplatnit vaše silné stránky, mohou znít například takto:

  • Mohou mi pomoci nové technologie?
  • Stěžují si naši zákazníci nebo prodejci v naší firmě na něco, co bych mohl vyřešit?
  • Dochází v mém odvětví k růstu, a pokud ano, jaké příležitosti mi tento růst přináší?
  • Dochází v mé organizaci k určitým změnám, kterých bych mohl vzhledem ke svým schopnostem využít?
  • Trpí některá z konkurenčních firem na našem trhu nedostatky, které pro mě představují příležitost?

Shrnutím příležitostí odhalených těmito otázkami můžete dospět například k závěru, že: „Jeden z našich hlavních konkurentů si zhoršil svou pověst špatným zacházením se svými menšími zákazníky. Příští měsíc se zúčastním velké marketingové konference, která mi umožní vytvořit si nové kontakty a nabídne mi v tomto směru i několik zajímavých školicích seminářů“.

Identifikaci hrozeb, které se nám mohou na obzoru rýsovat, lze založit například na otázkách:

  • S jakými překážkami s v současnosti v práci setkávám?
  • Soutěží se mnou někdo z mých kolegů o určité projekty nebo zajímavé úkoly?
  • Mění se mé zaměstnání, nebo poptávka po činnostech, kterými se zabývám?
  • Je má pozice ohrožena technologickými změnami?
  • Mohla by se některá z mých slabin propojit s některou z hrozeb?

Shrnutím potenciálních hrozeb můžete pak dojít například k tomu, že:
„Jeden z mých kolegů, který je mnohem lepším řečníkem než já, se mnou soutěží o pozici uměleckého ředitele. Kvůli nedávnému nedostatku zaměstnanců jsem byl často přepracován, což nepříznivě ovlivnilo mou kreativitu. Současné ekonomické klima zpomaluje růst marketingového odvětví a řada firem včetně té naší zvažuje propouštění.“

Jak zjištěné okolnosti kombinovat?

Tvorba osobní strategie vychází z kombinace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, ke kterým jsme SWOT analýzou dospěli.

Hlavní kombinace, jež přicházejí v úvahu, bývají přitom čtyři:

  1. Strategie „SO“. Je-li možná, je tou nejlepší. Snaží se využít vašich silných stránek („S“) i potenciálních příležitostí („O“) co nejlépe, tedy tak, že své silné stránky zaměříte na nejzajímavější příležitosti, jež se nám rýsují.
  2. Strategie „WO“. Cílem je omezit vaše slabiny („W“), a lépe tak využít určitých vnějších příležitostí („O“). Je vhodná v situaci, kdy vám vaše dosavadní slabiny ve využití nadcházejících příležitostí brání.
  3. Strategie „ST“ se zaměřuje na vaše silné stránky („S“) a hrozby („T“). Jde o strategii snažící se využít vašich silných stránek k tomu, abyste se určitým vnějším hrozbám vyhnuli, nebo je alespoň oslabili.
  4. Strategie „WT“ bývá nejnáročnější. Jde o situaci, kdy vám nezbývá, než se snažit omezit své slabiny („W“), a překonat tak určité hrozby („T“), kterým byste jinak museli čelit. Předpokladem je, že překonáním některých slabin se vám podaří určitých potenciálních hrozeb snadněji či zcela vyvarovat.