Sklon cokoliv odkládat může zničit kariéru. Lidé si přesto tento zlozvyk všemožně zdůvodňují a ospravedlňují, proč to či ono odkládají – a to jak před sebou, tak před druhými. Zdůvodňování totiž většinou není složité. Neříkáme si, že daný úkol nevykonáme. Říkáme si: „To udělám zítra, nebo později!“
Odkládání navíc často maskujeme, a to prováděním činností, které žádný význam nemají. Jediným cílem je, zaměstnat se a přesvědčit sebe sama o tom, že na odkládaný úkol nemáme čas. Lidé, kteří odkládají, trpí často záchvaty takovéto horečnaté činnosti.
Metody, které umožňují vypořádat se s odkládáním, však existují. Nejsou ani příliš složité. Patří mezi tzv. mentální techniky a jejich cílem je tak trochu se ošálit. Hlavní metody, které to umožňují, jsou tři a dají se i vzájemně kombinovat.
Patří k nim metoda motivační, salámová a metoda radikální proměny odkládání. V čem tyto metody spočívají?
Motivační metoda
Odkládání souvisí často s tím, že ke nápravě zlozvyku nemáme dostatečnou motivaci. Důvody mohou být dva:
- Motivace ke zbavení se zlozvyku je převážně negativní. Je vedena snahou uniknout před problémem. Negativní motivace však většinou není tak silná jako motivace pozitivní, tedy možnost, že vykonáním daného úkolu naopak něco konkrétního získáte.
- Naši motivaci oslabuje, když se nepříjemnému úkolu můžete vyhnout, protože nemáte jasně stanovený termín.
Slabou motivaci se často snažíme posílit svou vůlí. Ta však nemusí být k překonání tohoto zlozvyku dostatečně silná. Zvláště tehdy, pokud jsme ji vyčerpali jinými úkoly, ke kterým se také musíme nutit.
Jan Urban (1953)
|
První metoda je tak založena na posílení motivace. Je jednoduchá a zvládne ji každý. Spočívá v tom, že si za provedení úkolů nebo činností, které odkládáte, stanovíte určitou odměnu. Tedy slíbíte si, nebo si dáte svolení, že poté, kdy úkol splníte, se určitým způsobem odměníte.
Odměna by měla odpovídat náročnosti či nepříjemnosti úkolu, a měla by představovat něco, co máte rádi. Odměnu byste si měli „vyplatit“ bezprostředně poté, co jste odkládaný úkol provedli. A neměli byste na ni zapomenout.
V případě drobných, ale důležitých úkolů, které odkládáte, metoda funguje velmi spolehlivě. Jediné co vyžaduje, je určitá kreativita ve stanovení vlastní odměny a dodržení slibu vůči sobě, že ji získáte. K posílení své motivace můžete navíc použít i metodu vizualizace. Spočívá v tom, že si představíte, jak šťastní budete, až úkol vykonáte.
V případě náročnějších úkolů můžete tuto metodu kombinovat s metodou druhou, a to salámovou.
Salámová metoda
Složitost, náročnost nebo nepříjemnost úkolů, které odkládáte, můžete většinou obejít tím, že je rozdělíte na úkoly menší, které samy o sobě tak náročné nebo nepříjemné nejsou.
Salámová metoda proto spočívá v tom, že odkládané úkoly nejprve rozdělíte do úkolů menších. Toto rozdělení byste měli provést spíše nezávazně, jako myšlenkové cvičení, bez toho, že byste se do vykonání dílčích úkolů nutili.
Rozdělením odkládaného úkolu do navazujících kroků se zároveň obelstíte: vytvoříte si plán, jak úkol vykonat. „Rozkrájení“ úkolu, podobně jako salámu, vás přitom velmi pravděpodobně přesvědčí, že dílčí úkoly nejsou tak složité ani nepříjemné, jak by se mohlo na prvý pohled stát.
Poté, co jste úkol rozdělili na menší, můžete většinou bez velkých problémů prvý z nich vykonat. Pokud ho vykonáte a zjistíte, že to nebylo příliš složité, získáte většinou i motivaci, abyste postupně vykonali i kroky další. K okamžitému vykonání dalšího kroku byste se však neměli nutit. Postupovat byste měli podle plánu, který jste si vytvořili.
Příkladem je situace, kdy odkládáte telefonický hovor, protože se obáváte, že bude nepříjemný. Úkol si proto rozdělíte do částí, například vyhledání čísla, příprava osnovy rozhovoru a jeho vlastní vykonání.
Salámovou metodu můžete kombinovat s metodou motivační. Kombinace spočívá v tom, že si za vykonání každého dílčího úkolu stanovíte určitou odměnu.
Sedm znamení, jak rozpoznat, že jste chytřejší, než si myslíte |
Metoda radikální proměny odkládání
Tato metoda je nejradikálnější. Funguje tak, že zlozvyk odkládat mění v jeho protiklad, tedy zvyk vykonávat nepříjemné úkoly co nejdříve. Vytvořit si tento zvyk, může na počátku vyžadovat trochu vůle. Ne však tolik, aby metodu nemohl použít prakticky každý.
Sklon k odkládání vzniká často spontánně: úkol, který se vám zdá složitý nebo nepříjemný, tak trochu odložíte, často s nadějí, že se na něj zapomenete. Tato reakce může být krátkodobě úspěšná: někdy totiž můžete zjistit, že se odložením úkolu nic moc nestalo.
Původně spontánní reakce se tak mění v dlouhodobý zvyk, který si nemusíte zprvu uvědomovat. Tento (zlo)zvyk však postupně přichází ke slovu, kdykoli se před vámi objeví jen trochu složitější úkol.
Psychologickým principem, který tento zvyk podporuje, je vrozená tendence upřednostňovat uspokojování krátkodobých potřeb před těmi, jejichž uspokojení se projeví až později. Jde o podobný mechanismus jako využívání kreditní karty. Její používání je příjemné, dokud nedostanete účet.
Jak zlozvyk nahradit jeho opakem
Nový zvyk, který metoda radikální proměny vytváří, vzniká v zásadě stejně, jako sklon odkládat. Vzniká tak, že si na každý den vytvoříte seznam úkolů, které chcete daný den vykonat. Nejvhodnější dobou, kdy to provést, bývá předvečer daného dne, kdy na to máte větší čas a možnost soustředění. V tomto seznamu si pak na prvém místě uvedete úkol, který je vám nejméně příjemný a který byste za jiných okolností velmi pravděpodobně odložili.
Pokud si nejste jisti, který úkol na prvé místo patří, můžete se inspirovat pohledem do diáře. Jestliže máte skon odkládat, pak v diáři pravděpodobně najdete činnosti, které si jako úkoly opakovaně přepisujete z jednoho dne na druhý, aniž byste je vykonali.
Proč je naše vůle důležitá a jak ji můžeme posílit, radí psycholog |
Se začátkem nového dne pak úkol, zařazený na prvé místo, skutečně vykonejte. Chce to jen trochu vůle. Vtip metody však spočívá v tom, že tento úkol nemusí být příliš rozsáhlý. Jakmile ho vykonáte, navodíte si hned na počátku dne příjemný pocit, často i euforii, že máte za sebou něco, co jste dlouho odkládali.
Tento příjemný pocit posílí vaši motivaci k vykonání dalších úkolů, které v daném dni před sebou máte. Její hlavní dopad však spočívá v tom, že se stane základem vašeho nového zvyku.
Příští den, který zahájíte stejně, si totiž na svůj příjemný zážitek z předchozího dne vzpomenete – a to vám usnadní vykonat jako prvé opět to, co je pro vás v daném dni tím nejvíce nepříjemným. Když v tom budete pokračovat i další dny, vytvoříte si nový zvyk, podporovaný příjemností zážitku, který je s ním spojen.
Pomoci vám může i metoda vizualizace, tedy představa, jak šťastní se budete cítit, až odkládaný úkol vykonáte.
Nový zvyk navíc nepovede jen k tomu, že budete odkládané úkoly vykonávat přednostně. Z dlouhodobějšího hlediska se z toho stane dokonce „závislost“. Tato závislost bude spočívat v tom, že možnost navodit si příjemný pocit, který je s vykonáním nepříjemného úkolu spojen, nebudete využívat již jen na začátku pracovního dne. Váš zvyk vykonávat tyto úkoly přednostně se rozšíří, a povede k tomu, že kdykoli se před vámi vynoří nepříjemný úkol, budete mít sklon ho vykonat co nejdříve. Po čase tak možná podlehnete zvyku nepříznivé úkoly, namísto jejich odkládání, vyhledávat. A na jejich vykonání se budete doslova těšit.
Chcete mít svou práci rádi? Najděte si to správné místo na pracovním portálu jobDNES.cz |
