Spát v práci? Proč ne, zvyšuje to produktivitu, říkají odborníci

09.08.2018

V době minimální nezaměstnanosti lákají firmy nové kolegy na zajímavé benefity. Jedním z nich může být možnost spánku na pracovišti. Zvyšuje produktivitu a dělá lidi spokojenějšími. Jen se to nesmí přehnat s délkou odpočinku.
Spát v práci? Proč ne, zvyšuje to produktivitu, říkají odborníci

Během dnes si chodili zdřímnout slavní Albert Einstein, Nikola Tesla nebo Thomas Alva Edison. Siesta v práci totiž podle mnoha studií podporuje produktivitu a podněcuje tvůrčího ducha. Proto se už i u nás objevují firmy, které nabízejí svým zaměstnancům spánek jako benefit.

Nepřehlédněte

„Se spánkem v průběhu dne jsem se poprvé setkal při studiu na Yale University. Moji čínští spolupracovníci byli zvyklí intenzivně studovat, pracovat a sportovat sedm dní v týdnu takřka nepřetržitě od sedmi ráno do jedné hodiny ráno. Nechápal jsem, jak to jsou schopni zvládat. Také mi přišlo úsměvné, že každý den chodí po obědě na půl hodiny spát. Vysvětlovali mi, že spaní po obědě je v Číně běžné a že je to jeden z důvodů, proč pak mají tolik energie,“ vypráví Robert Němec, majitel reklamní agentury, který rozšířil nabídku zaměstnaneckých benefitů právě o možnost spánku v práci.

Když se vrátil do České republiky a začal podnikat, cítil, že mezi pátou a sedmou hodinou je často „mrtvý“ a nic neudělá. Ale když se v té době prospí, má pak od sedmi do půlnoci množství energie. „V našich pražských kancelářích byl vždy nějaký gauč a v brněnské se objevil jeden a pak druhý spací vak. A tak jsem se rozhodl občas se v kanceláři prospat,“ říká Němec.

Lepší pracovat na sto procent než na třicet

Nejprve se jen jeho fotky objevovaly v interním  magazínu firmy. Pak o tom začal s kolegy hovořit. „Vysvětloval jsem jim, jak je to zdravé a výhodné, a hlavně jim dával najevo, že je to v pořádku. Protože lidé se spát v kanceláři báli. Ale dnes je to v naší agentuře považováno za přirozenou možnost,“ dodává Robert Němec, podle něhož klasická pracovní doba od devíti do pěti hodin nerespektuje to, že každý má jinou chronobiologii, do které navíc zasahují externí vlivy.

„Místo toho, aby člověk třeba čtyři hodiny pracoval na 30 %, je lepší, když se půl hodiny prospí a pak může pracovat a soustředit se na 100 %. Vidím to na spolupracovnících, kteří jsou noční sovy, že mají chuť a jsou schopni velmi intelektuálně pracovat do deseti večer, ale odpoledne se musí prospat. Do budoucna plánujeme vyhrazenou místnost na spaní,“ dodává Němec.

Může se hodit

Podle psychologa Dalibora Špoka přináší spánek v práci mnohočetný užitek. „Zvyšuje efektivitu, produktivitu a odpočatost zaměstnanců, snižuje jejich stres, a tím i riziko chyb, konfliktního chování a úrazů. Dokládá to spousta studií. A pak také zvyšuje dlouhodobou spokojenost zaměstnanců a tím snižuje náklady firmy na nemocnost a fluktuaci zaměstnanců, protože spokojený zaměstnanec samozřejmě v podniku déle vydrží,“ říká.

Takový benefit je pozitivní součástí firemní image, o kterou se teď uchazeči o zaměstnání hodně zajímají. Zvláště mladí lidé. Přitom jde o bonus, který zaměstnavatele skoro nic nestojí.

„Vyhradit jednu místnost s lehátky nebo dokonce jen karimatkami je z hlediska přínosů nesrovnatelně levnější než mnohé jiné běžné benefity, jejichž význam je pro dlouhodobou každodenní spokojenost nižší. Největší zkušenosti mají s tímto typem odpočinku během práce v Japonsku, ale myslím, že se postupně rozšiřuje i jinam. Doufejme, že podobný přístup k péči o zaměstnance bude expandovat i u nás,“ dodává Špok.

Ideální je půlhodina

Netradiční benefit chválí také Roman Urban z poradenské společnosti Déhora. „Firmy, které tento benefit svým zaměstnancům nabízejí, dělají určitě dobře. Nicméně, mělo by se jednat opravdu jen o dvaceti maximálně třicetiminutové zdřímnutí. Delší spánek už nemá osvěžující účinek, naopak nás ještě více utlumí,“ říká Roman Urban.

Aby se dosáhlo toho, že spánek nebude delší než půlhodinu, doporučují odborníci dát si před usnutím šálek kávy. Kofein stimuluje organismus, ale až po zhruba dvaceti minutách po konzumaci, tedy před koncem doby určené pro spánek. Po probuzení zesiluje u vzbuzeného zaměstnance pocit svěžesti.

A kdy je ideální jít spát? Záleží na tom, od kolika hodin pracujeme. Vstáváme-li v pět ráno, měli bychom si dát šlofíka kolem jedné hodiny. Pokud vstáváme například až v devět, neměli bychom si jít zdřímnout dříve než ve tři.