Průměrná mzda v Česku stoupla. Po započtení inflace je ale reálně nižší

07.06.2022

Průměrná mzda v Česku za první čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 korun. Po započtení inflace ale reálně klesla o 3,6 procenta. Medián mezd činil 31 923 korun. Podle ekonomů tak Češi zažívají historicky největší propad životní úrovně od roku 1993.
Průměrná mzda v Česku stoupla. Po započtení inflace je ale reálně nižší

„V 1. čtvrtletí 2022 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 37 929 Kč, to je o 7,2 % více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 11,2 %, a proto mzda reálně klesla, tentokrát o 3,6 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce.

Chcete mít nadprůměrný plat? Najděte si dobře placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz.

V 1. čtvrtletí 2022 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda a přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 37 929 korun, což je o 2 533 Kč více než ve stejném období roku 2021.

Spotřebitelské ceny se ale za uvedené období zvýšily o 11,2 %, reálně tak mzda klesla o 3,6 procenta. Objem mezd se zvýšil o 8,4 procenta, počet zaměstnanců vzrostl lehce přes jedno procento.

Zvýšit mzdy o inflaci nejde

Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up ČR, upozorňuje, že snížení reálné kupní síly mzdy je v současnosti jednoznačně největším strašákem českých zaměstnanců. „Z našich průzkumů vyplývá, že tuto obavu aktuálně sdílí 45 procent z nich.“

Podle Nicolettiho proto lze očekávat, že zhruba třetina zaměstnanců bude kvůli pokračujícímu růstu cen žádat zaměstnavatele v nejbližší době o navýšení mzdy a další o přidání nebo navýšení benefitů.

„Držet při navyšování mzdy krok s aktuální inflací je nicméně pro naprostou většinu firem nereálné. Čím dál tím víc zaměstnavatelů proto bude ve snaze udržet si zaměstnance hledat alternativy, jak jim pomoct a zároveň firmu nezruinovat. Strach z nepostačující mzdy je totiž aktuálně mnohem rozšířenější než obavy ze ztráty zaměstnání,“ vysvětluje Nicoletti.

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček připomíná, že i kdyby odbory prosadily růst příjmů zaměstnanců o velikost inflace, nikomu by to v reálu nepomohlo. „Vyvolalo by to další silný tlak na růst cen. To by následně vedlo k dalším požadavkům na růst příjmů zaměstnanců a nic by se tím nevyřešilo. Pouze by docházelo k roztáčení inflační spirály,“ varuje ekonom.

Životní úroveň Čechů padá

„Dnešní data ke mzdám potvrzují, že v Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Podle Kovandy se bezrizikově prudkému propadu životní úrovně ubrání jen ti, kteří investovali do spořících dluhopisů české vlády, Dluhopisů Republiky, v jejich proti-inflační variantě. „Úrok těchto dluhopisů se bude odvíjet od úrovně meziroční inflace letos v říjnu, takže by mohl činit až sedmnáct procent,“ vysvětlil.

Na hodinu 300 korun. Němci si o více než pětinu zvedají minimální mzdu

Německý kancléř Olaf Scholz mluví v parlamentu. (1. června 2022)

„Za celý rok 2022 v průměru očekáváme skoro osmiprocentní reálný propad mezd . Něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let. I proto předpokládáme, že spotřeba českých domácností bude v druhé polovině výrazně opatrnější a domácí ekonomika technicky projde recesí,“ komentuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2022 po očištění od sezonních vlivů dvě procenta.

Ženy berou stále méně než muži

Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2021 zaznamenán v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (15,9 procenta), dále v oblasti nemovitostí (13,9 procenta) a ubytování, stravování a pohostinství (11,2 procenta). Naopak k nejnižšímu růstu o 1,9 procenta došlo ve veřejné správě a obraně.

„Růst mezd se tentokrát odehrával především v privátní sféře ekonomiky, nicméně průměrná mzda ve veřejném sektoru zůstává stále nad úrovní soukromé části ekonomiky. Nejvíce se na mzdách šetřilo ve sféře napojené na veřejné rozpočty, tedy ve veřejné správě, zdravotnictví a školství. Pokles reálných mezd tam byl proto největší,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.

Medián mezd (31 923 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 procenta, u mužů dosáhl 34 362 Kč, u žen byl 29 262 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 Kč a 60 467 Kč.

Při pohledu na aktuální čísla je podle Dufka evidentní, že zaměstnance letos čeká výrazný pokles kupní síly. Očekává totiž, že inflace bude v dalších měsících výrazně nad úrovní prvního kvartálu.

„Logickým důsledkem proto bude i negativní sentiment obyvatelstva a s ním spojený propad soukromé spotřeby. Ostatně pokles spotřeby zaznamenáváme už půl roku, během kterého mimochodem klesají i reálné mzdy,“ uzavírá Dufek.