Průměrná mzda u nás vzrostla za rok o tisícovku, překročila 35 tisíc

04.06.2021

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1 089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento, informoval v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
Průměrná mzda u nás vzrostla za rok o tisícovku, překročila 35 tisíc

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd dosáhl v prvním letošním kvartálu 29 867 korun, proti stejnému období loni stoupl o 2,5 procenta. U mužů byl medián mezd 32 235 Kč, zatímco u žen 27 237 Kč.

Více než polovina pracovníků dostala loni přidáno, desetině mzda klesla

„V prvním čtvrtletí v Česku kulminovala pandemie covid-19 provázená rozsáhlými karanténními opatřeními, ovšem dopad na trh práce byl menší, než se očekávalo,“ uvedl v analýze ČSÚ. Zvýšení průměrné mzdy tak bylo podobné jako za celý loňský rok. Údaje za letošní první čtvrtletí ale podle ČSÚ výrazně ovlivnilo snížení počtu zaměstnanců. „Objem mezd se zvýšil o 1,7 procenta, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 procenta,“ uvedli statistici.

Toužíte po nadprůměrné mzdě? Najděte si dobře placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz.

V loňském prvním čtvrtletí průměrná mzda stoupla o 3,8 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí o víc než pět procent. Ekonomové zpomalení růstu mezd předpokládali. „Důvodem bylo zejména odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, jenž byly vyplaceny v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k výraznému zvýšení průměrné mzdy. 

Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistých příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru,“ komentoval aktuální data ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Na statistikách se podepsala také pandemie koronaviru, kdy řada lidí pobírala náhradu mzdy nebo ošetřovné. „K růstu částečně přispělo propouštění zaměstnanců, to se primárně týkalo těch s podprůměrnými příjmy. Na růstu průměrných mezd se podílel i růst tarifních mezd zaměstnanců státní a veřejné správy. Mnoho pracovních míst bylo navíc nadále udržováno na úkor rostoucího veřejného dluhu,“ uvedl Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Proti předchozímu čtvrtletí průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla po očištění od sezonních vlivů o 0,6 procenta. Koncem roku bývají hodnoty zkresleny například kvůli vánočním odměnám. 

Nejvyšší průměrná mzda byla v prvním letošním kvartálu opět v Praze, kde se vyšplhala na 44 432 korun, to je meziročně téměř o tři procenta víc. Naopak nejnižší průměr hlásí Karlovarský kraj, a to 30 148 korun. Meziročně nejvíc vzrostla průměrná mzda na Vysočině, o 4,6 procenta.

IT sektoru se daří, kultuře ne

Mzda přes 29 tisíc v čistém? Pro polovinu ČR utopie, vyplývá z analýzy

„Trh práce je pod tlakem nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, a proto lze předpokládat, že tlak na růst mezd v některých tržních odvětvích opět zesílí. Postupně by se měla vzpamatovávat i lockdownovaná odvětví, pak by růst mezd měl opět mírně zrychlit. Žádný dramatický skok však v letošním roce čekat nelze,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek.

Mezi jednotlivými odvětvími panují i kvůli lockdownu značné mzdové rozdíly. „Schopnost přidávat svým zaměstnancům se výrazně liší obor od oboru v závislosti na tom, jak silně na firmy dolehla pandemie a jak velkému soupeření o ,nedostatkové’ zaměstnance čelí. V oblasti IT jsou mzdy více než osm procent nad před-pandemickou úrovní, zatímco v kultuře a rekreaci necelých pět procent pod ní,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Přidalo se ženám i zdravotníkům

Ve všech krajích letos mzdy rychleji narůstaly ženám než mužům. Mzdy ženám narůstaly napříč odvětvími, vůbec nejlépe si však polepšily praktické, všeobecné i specializované zdravotní sestry a ošetřovatelky v sociálních a zdravotnických službách. 

„Jak u lékařů, tak u sester se letos mzdy výrazně zvedly. Je to ale samozřejmě dáno tím, že dostali covidové prémie, ale také množstvím přesčasů. Třeba u sester tvoří příplatky za přesčasy zhruba 2,1 procenta celkové mzdy,“ řekl na tiskové konferenci ČSÚ Dalibor Holý. 

Právě narůstající mzdy žen v minulém roce ale pomohly ke snížení rozdílů ve mzdách mužů a žen. „Zatímco v roce 2019 byl rozdíl mezi platy žen a mužů zhruba 18 %, v minulém se rozdíl snížil na 15,9 procenta. Dá se tedy říct, že propast se poněkud uzavřela, otázkou však je, na jak dlouho,“ uzavírá Jitka Erhartová.