Přidávají těm, co umí něco navíc. Kolik berou „ajťáci“ i další profese

30.11.2021

Výroba a IT jsou obory, které takzvaně jedou. Tolik volných pozic jinde nenajdeme. Ne všude je však stejně zaplatí. Ve výrobě musíte předvést nějakou specializaci, v technologiích zase záleží, kde bydlíte nebo jaké znáte jazyky.
Přidávají těm, co umí něco navíc. Kolik berou „ajťáci“ i další profese

Benefity jsou fajn, ale plat je plat. Ukázal to i nejnovější průzkum StartupJobs mezi téměř patnácti stovkami převážně mladých lidí do 35 let pracujících v IT oborech. Každý pátý by na nabídku práce, kde není uvedena odměna, vůbec nereagoval. A to dostává zaměstnavatele do složité pozice. Mnohde totiž na výšku platu lákat ani nemohou, protože je drtí konkurence.

„I když mzdy v oboru informačních technologií v uplynulém roce rostly zejména mimo Prahu, hlavní město má ve mzdovém nastavení stále velký náskok. S rozmachem vzdálené práce se tak může snadno stát, že experty z regionů se pokusí přetáhnout zaměstnavatelé z Prahy,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a GI Group.

Čtvrt milionu versus třicet tisíc

Platy v informačních technologiích jsou samozřejmě ve srovnání s jinými obory nadstandardní.

Hledáte dobře placenou práci v IT? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz.

V Praze má z pětašedesáti sledovaných IT pozic více než polovina šesticifernou mzdu, tedy sto a více tisíc měsíčně. V Brně je to už ale „jen“ větší třetina a v regionech jsou to spíše výjimky.

Přitom očekávání zkušených ajťáků jsou vyšší. Průzkum Startupjobs ukazuje, že lidé na seniorních pozicích v IT, ať už vývojářských či nikoliv, plat 100 tisíc a více předpokládají a také si o něj říkají. V průměru se však musejí spokojit s měsíční odměnou o několik tisíc menší.

Typická mzda v IT začíná v Praze na 50 tisících a končí na 110 tisících v závislosti na žádanosti a zkušenostech. V Brně se pohybuje o něco níž, a sice v rozmezí 45 až 90 tisíc korun. „IT pracovní trh v Brně se díky přítomnosti velkého množství IT zaměstnavatelů přehřál a v otázce mezd se podobně jako v Praze utrhl od zbytku republiky,“ vysvětluje Martin Malo.

Nejvíce si v oboru vydělá výkonný ředitel IT. V hlavním městě se jeho mzda pohybuje od 150 tisíc až do čtvrt milionu měsíčně, v Brně pak od 120 do 200 tisíc korun.

Naproti tomu nejnižší mzdy v oboru tradičně náleží specialistům technické podpory. Ti si v Praze vydělají 35 až 50 tisíc, v regionech pak 30 až 40 tisíc korun. Nejnižší mzdu pobírají tito specialisté na Olomoucku, kde jejich finanční ohodnocení klesá i pod třicet tisíc.

Kolik žádají IT profese na pracovním trhu

  • Nevývojářské pozice – junior:
    požadovaná 45 000 Kč
    aktuální 40 000 Kč
  • Nevývojářské pozice – senior:
    požadovaná 100 000 Kč
    aktuální 90 000 Kč
  • Vývoj – junior:
    požadovaná 50 000 Kč
    aktuální 40 000 Kč
  • Vývoj – senior:
    požadovaná 100 000 Kč
    aktuální 90 000 Kč

V prvním řádku je uveden medián požadovaných mezd, ve druhém medián aktuální nabídky. Zdroj: StartupJobs, průzkum 2021

Se znalostí cizích jazyků peníze navíc

Další možností, jak ke svému platu dostat tisíce navíc, je zvládnout některý cizí jazyk. Ideálně ještě jeden k češtině a angličtině. Zvláště pokud máte zájem o ajťácké pozice v podnikových službách. Za poměrně nezáživným názvem se skrývá rychle se rozvíjející obor, který se věnuje finančním a personálním službám, technické podpoře, nasazování robotické automatizace a umělé inteligence i výzkumu a vývoji IT. V Česku v něm pracuje na 130 tisíc lidí.

„Na většině pozic si uchazeči mohou polepšit až o sedm tisíc korun, pokud ovládají nedostatkové cizí jazyky, k nimž patří například němčina, holandština, francouzština a také skandinávské jazyky,“ vysvětluje Jonathan Appleton z asociace ABSL, která sdružuje podnikové služby.

V oboru se hovoří až pětatřiceti jazyky, v Česku lze nejčastěji slyšet angličtinu, češtinu a němčinu. K raritním patří třeba hebrejština, litevština či řečtina.

Peníze specialistům

Studie: Čeští ajťáci jsou nejlépe placení a taky nejméně vzdělaní v regionu

Výrobní profese zlatá vejce v podobě šestimístných čísel na výplatě tolik nenesou. Na mzdu sto a více tisíc hrubého měsíčně dosáhnou zaměstnanci výrobních závodů a průmyslových podniků na necelé pětině pozic. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.

„Výroba má ale i množství kvalifikovaných pozic, které dosáhnou na šesticifernou mzdu,“ poukazuje Malo. Patří mezi ně například vedoucí závodu, vedoucí konstrukce nebo technický ředitel a v Praze i manažer kvality. Nejvyšší zaznamenanou mzdou v oboru je ředitel výrobního závodu, který si v Praze, na Liberecku a Královéhradecku přijde až na 200 tisíc korun.

Nejméně si naopak vydělá výrobní dělník, jehož nástupní mzda na severní Moravě a Ústecku může začínat na pouhých dvaceti tisících.

Zajímavostí letošního roku je, že se pestřeji rozdávají odměny mezi dělnickými profesemi. I přesto, že ve výrobních podnicích dnes chybějí stovky tisíc dělníků a řemeslníků, růstu nástupních mezd se v uplynulém roce nedočkali ani po odlivu zahraničních pracovníků. Polepšili si jen lidé na odborných pozicích.

Žen na IT pozicích přibývá jen pomalu. Covid to trochu změnil

„K navyšování mezd ve výrobě docházelo prakticky jen u odborných pozic, a to zejména ve středních Čechách a na jižní a severní Moravě. Největší nárůsty jsme zaznamenali na Olomoucku, kde silně roste konkurence. U nekvalifikovaných pozic zůstávala mzda spíše neměnná,“ komentuje Martin Malo.

Na nejvyšší mzdu dosáhne výrobní dělník v Praze, kde si měsíčně přijde až na 35 tisíc korun. Nejnižší mzdy zaznamenal průzkum na Ostravsku, kde méně než 30 tisíc měsíčně vydělává dvanáct pozic.

V Liberci a Plzni vydělají víc

I když Praha ve většině oborů platí za region s nejvyššími mzdami, ve výrobě to není tak jednoznačné. Například mzda projektového manažera v Praze začíná na padesáti tisících, na Plzeňsku, Liberecku či Pardubicku ale až na pětapadesáti. Mezi další profese, které mohou mít v regionech vyšší nástupní mzdu, patří například obchodně technický zástupce, zkušený inženýr kvality, specialista údržby, HW inženýr nebo vedoucí výroby.

„Výroba je také oborem, kde nejsou v případě mezd patrné velké regionální rozdíly. Běžná mzda ve výrobním sektoru se tak například v Praze pohybuje mezi 40 až 65 tisíci, na jihu Moravy mezi 35 až 60 tisíci a v její severní části 35 až 55 tisíci,“ komentuje průzkum Martin Malo.