Pracuji z domova, musela jsem si koupit počítač. Musí zaměstnavatel přispět?

Paní Vlasta pracuje jako administrativní síla v jedné malé soukromé společnosti. Při covidu byla, stejně jako většina zaměstnanců, na home office. Firma ale přišla o některé zakázky a přestěhovala se

do menších prostor. „Když jsem poprvé snad po roce přišla do práce, zjistila jsem, že stůl ani židle už na mě prostě nezůstala,“ popisuje. Je ráda, že práci stále má, takže pokračuje v home office, smlouvu o práci z domova však nemá. „Musela jsem si ale pořídit nový počítač i telefon, neměl by mi na to zaměstnavatel přispět?“ ptá se čtenářka iDNES.cz.

Je zaměstnavatel povinen přispět naší čtenářce na počítač a telefon?
Obecně náklady spojené s výkonem práce nese výhradně zaměstnavatel. Je tedy na něm, aby svým zaměstnancům poskytl nezbytné vybavení pro výkon sjednaného druhu práce. Pokud zaměstnanec při výkonu své práce použije své vlastní vybavení, vzniká jeho zaměstnavateli povinnost mu za užívání tohoto vybavení poskytovat finanční náhradu, ovšem pouze za podmínky, že je skutečně potřebné pro výkon práce, a že zaměstnavatel k jeho použití udělil souhlas.

Jana Škeříková Je právničkou v bpv Braun Partners v Praze. Ve své praxi se věnuje především rodinnému a obchodnímu právu a vedení soudních sporů.

Na úhradu jakých výdajů má obecně zaměstnanec nárok?
Práce z domova je stejně jako práce na pracovišti výkon závislé práce v pracovněprávním vztahu. Zaměstnanec má nárok na náhradu výdajů, které mu v souvislosti s výkonem práce vznikly. Zaměstnavatel může nahrazovat skutečné prokázané výdaje, či náhradu výdajů paušalizovat podle příslušných právních předpisů. Také se mohou písemně dohodnout, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší. Nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem práce z domova je možné požadovat i zpětně až do promlčení nároku.

Jak se určuje výše paušální náhrady?
Pokud bude zaměstnavatel poskytovat náhradu nákladů za výkon práce z domova v paušální výši, pak se bude jednat o náhradu ve výši zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě výpočtů Českého statistického úřadu z údajů o spotřebě domácností. Aktuálně je to 4,50 Kč za každou započatou hodinu za jednu dospělou osobu.

Jaké jsou základní podmínky pro práci z domova?
První podmínka pro práci z domova zní jasně: sjednaný druh práce musí být možné vykonávat z domova. Výkon administrativních prací z domova není problém, například pro skladníka si ale home office lze představit jen těžko. Aktuální znění zákoníku práce stanoví, že výkon práce z domova je možný jen tehdy, pokud zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli písemnou dohodu o výkonu práce z domova (resp.na dálku). To platí i v případě, že výkon práce na dálku bude zaměstnanci umožněn pouze v některý den či v některé dny v týdnu, resp. měsíci a po zbývající dny bude zaměstnanec vykonávat práci na místě běžném pracovišti zaměstnavatele.

Co by měla dohoda obsahovat?
Zákoník práce neřeší povinný obsah dohody o výkonu práce na dálku. Měla by ale specifikovat místa výkonu práce na dálku, případně více míst. Vhodná jsou další ujednání, jako způsob komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, rozsah práce na dálku, forma kontroly práce ze strany zaměstnavatele, doba trvání výkonu práce na dálku, možnost výpovědi dohody aniž by byl dotčen vlastní pracovněprávní vztah (lze i zcela vyloučit výpověď této dohody), nebo ujednání týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Co když žádná písemná dohoda neexistuje?
Jestliže písemná dohoda o výkonu práce z domova není uzavřena, zaměstnavatel zaměstnanci nemůže nařídit výkon práce z domova. Zaměstnanec má nárok, aby mu byla přidělována práce na pracovišti v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě.

Zákoník práce sice jednostranné nařízení práce výkonu práce z domova zná, ale tato možnost je určena pouze pro velmi výjimečné situace kdy tak stanoví orgán veřejné moci (například bezpečnostní krize či ochrana veřejného zdraví jako byla třeba pandemie covid-19, nebo současná povodňová situace).

Pokud zaměstnavatel neuzavře se zaměstnavatelem písemnou dohodu výkonu práce na dálku, vystavuje se riziku udělení pokuty až do výše 300 000 korun.