Hlavní výhodou pracovních dohod byla pro zaměstnavatele jejich jednoduchost, operativnost a minimální vedlejší náklady. Pro různé brigády a přivýdělky byla dohoda o provedení práce (DPP) pro zaměstnavatele ideální volbou. Profitovali z nich i zájemci o přivýdělek a navíc byla na trhu práce i poměrně zajímavá nabídka těchto dohod.
„Zákonné změny u pracovních dohod, tedy především nárok na placenou dovolenou, rozvrhování pracovní doby nebo hlášení všech pracovních dohod do registru, tuto situaci mění. Některým zaměstnavatelům se již nabízení pracovních dohod nevyplatí,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Jan Urban: Stát deptá střední třídu, má ji za hlavní „dojnou krávu“ |
Nárok na placenou dovolenou
Od roku 2024 mají podle nové úpravy zákoníku práce nárok na placenou dovolenou i zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce. Zaměstnanci za odpracování každých 20 hodin vznikne právo na přibližně 1,5 hodiny dovolené. Výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Zaměstnanci na DPP s rozsahem 300 hodin ročně tak může vzniknout nárok na 23 hodin dovolené za rok. Nová legislativní úprava však zvyšuje mzdové náklady zaměstnavatelům.
Navíc již od října mají zaměstnanci pracující na DPP u zaměstnavatele nejméně 180 dní v předchozích 12 měsících možnost požádat o zaměstnání v pracovním poměru a zaměstnavatel je povinen jim zaslat odůvodněnou písemnou odpověď. „I v příštím roce bude moci zaměstnanec odpracovat pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce maximálně 300 hodin za rok,“ doplňuje Gabriela Ivanco.
Vyšší nároky na písemnou dohodu o provedení práce
Od října musí zaměstnavatelé informovat zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce o důležitých, v zákoníku práce taxativně vyjmenovaných skutečnostech. Většina zaměstnavatelů bude chtít tyto informace pro jistotu uvádět rovnou do písemné dohody o provedení práce.
Kvůli uvádění například výměry dovolené a způsobu jejího určování, rozsahu pracovní doby a způsobu rozvržení pracovní doby či podmínek odborného rozvoje, musí zaměstnavatelé předělat své vzory dohod o provedení práce. „Pro drobné zaměstnavatele, kteří nemají právní oddělení, to opět znamená výdaje navíc, protože se budou muset obrátit na právníky,“ dodává daňová poradkyně.
Daňové nevýhody pro zaměstnance
V roce 2023 se sociální a zdravotní pojištění z dohody o provedení práce neplatí, když je hrubá měsíční odměna 10 000 korun a méně, přičemž při práci pro více zaměstnavatelů současně se limit pro neplacení pojistného posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť.
Jak letos penzisté zdaní brigády a získají navíc pár tisíc od státu |
Připravované změny v legislativním procesu počítají s tím, že v roce 2024 se nebude pojistné z dohod o provedení práce platit pouze do souhrnné odměny ve výši 40 % průměrné mzdy (pro rok 2024 do částky 17 587 korun). Stejně tak bude podléhat odvodu odměna pouze od jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z DPP překročí 25 % průměrné mzdy, tedy pro rok 2024 částku 10 992 korun.
„Vyšší zdanění při kumulaci dohod o provedení práce nepříjemně daňově dopadne zejména na studenty a důchodce, pro které jsou brigády na dohodu o provedení práce oblíbeným zdrojem přivýdělku,“ uzavírá Gabriela Ivanco.
Hledáte práci na zkrácený úvazek? Vyberte si z aktuální nabídky míst na portálu jobDNES.cz |
