Nabírat nové lidi plánuje více než třetina zaměstnavatelů, tvrdí průzkum

20.09.2022

Čeští zaměstnavatelé plánují i ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku více nabírat zaměstnance než propouštět. Optimismus na trhu práce ale klesl. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi 510 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v České republice.
Nabírat nové lidi plánuje více než třetina zaměstnavatelů, tvrdí průzkum

Do konce letošního roku plánuje přijímat nové zaměstnance 33 procent zaměstnavatelů, naopak 22 procent plánuje pokles pracovních sil. Žádné změny ve čtvrtém čtvrtletí neplánuje 41 procent oslovených firem. Čistý index trhu práce tak činí plus 11 procent. V předchozím čtvrtletí to bylo rekordních plus 21 procent.

Nastal čas si najít konečne pořadnou práci? Najděte ji na internetovém portálu jobDNES.cz.

„Optimismus na trhu práce klesá, nicméně do konce roku plánuje více firem nabírat než propouštět. Výhled se nejvíce zhoršil ve velkých firmách nad 250 zaměstnanců a nejvíce plánují zaměstnavatelé nabírat v pražském regionu,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Jak dodala, na jedné straně část firem zvyšuje svoji aktivitu v souvislosti s odezníváním problému spojeným s pandemií covid-19, na straně druhé pozorují rostoucí problémy především u energeticky náročných provozů.

V Česku je nadbytek volných míst, experti žádají změnu migračních kvót

Ilustrační snímek

Nejsilnější náborové aktivity očekávají zaměstnavatelé ve velkoobchodu a maloobchodu s indexem plus 25. Přestože jsou očekávání slabší o tři procentní body ve srovnání s předchozím čtvrtletím, meziroční srovnání vykazuje nárůst o 17 procentních bodů. Velkoobchod a maloobchod je, spolu s IT, technologiemi, komunikacemi a médii, odvětvím s největším meziročním nárůstem.

Zaměstnavatelé v primárním sektoru, kam spadá například těžba či rybolov, jsou optimističtější už méně. „Výhled je nejpesimističtější za téměř sedm let,“ zmínil Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ze společnosti ManpowerGroup. Hodnota indexu pro toto čtvrtletí je nejnižší za téměř sedm let a dostala se na minus deset procentních bodů.

Velké organizace vykazují nejnižší index

Největšími optimisty jsou čeští zaměstnavatelé ve středně velkých organizacích s 50 až 249 zaměstnanci, kde index činí plus 20. Proti minulému čtvrtletí je index relativně stabilní a v meziročním srovnání posílil o 11 procentních bodů.

Velké organizace s více než 250 zaměstnanci vykazují v tomto čtvrtletí nejnižší index za poslední dva roky. „Hrozí, že špatná nálada ve velkých firmách se začne propisovat i do nezaměstnanosti a lidí zaregistrovaných na úřadu práce,“ upozornil Halbrštát.

EU se shodla na minimální mzdě, přijde do dvou let. V Česku přesáhne 20 tisíc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednáší v Evropském...

Zaměstnavatelé ve všech třech regionech předpokládají růst trhu práce v nadcházejícím čtvrtletí. V porovnání s předchozím čtvrtletím se však náborový optimismus ve všech snížil.

Nejsilnějším regionem je Praha s indexem plus 20. „Praha významně utekla před ostatními regiony,“ zmínil Halbrštát. Následuje zbytek Čech s indexem plus sedm a Morava s indexem plus čtyři.

Zaměstnanci chtějí větší flexibilitu

Pandemie změnila trh práce a přehodnotila priority zaměstnanců. Podle Halbrštáta jsou například finance, stabilita i stravenky považovány za samozřejmost. „To, co je aktuálně trendy mezi zaměstnanci a čím si zaměstnavatel může získat velkou výhodu, je nabídka flexibility,“ zmínil.

Z jiného průzkumu, který rovněž provedla společnost ManpowerGroup mezi 5 000 zaměstnanci, totiž vyplývá, že 93 procent zaměstnanců považuje flexibilitu za důležitou součást způsobu, jakým pracují. Význam pojmu flexibilita se ale liší.

Ekonomická situace nutí zaměstnance k přivýdělkům. Co si ohlídat?

ilustrační snímek

„Překvapilo nás, že 64 procent zaměstnanců by rádo přešlo na čtyřdenní pracovní týden, to znamená, že by si zhustili pracovní dobu, pracovali intenzivněji čtyři dny a pak měli tři dny volno,“ uvedl Halbrštát. Podle něj by to rádi dělali za stejnou mzdu jako při pětidenním angažmá.

Naopak 18 procent lidí by rádo pracovalo čtyři dny v týdnu, ale klidně za nižší mzdu. „To jsou situace, kdy by chtěli mít více volna a nevadilo by jim, že si vydělají méně peněz,“ dodal.

Pětačtyřicet procent zaměstnanců si chce samo zvolit začátek a konec pracovní doby, 35 procent lidí si chce určovat, odkud budou pracovat, a to na základě svých denních potřeb. „To znamená, že chtějí mít home office, ale ne tak, aby jim zaměstnavatel nadiktoval, že bude třeba v úterý a ve čtvrtek,“ uzavřel Jiří Halbrštát ze společnosti ManpowerGroup.