„Nedávno jsme měli přijmout zahraničního absolventa na pracovní stáž. Pohovor proběhl v pořádku, motivační video uchazeč zpracoval velmi pěkně, na termínu i podmínkách jsme se domluvili. Začali jsme novému kolegovi připravovat smlouvy a financování z dotačního programu, objednali jsme notebook, telefon, určili zařazení a agendu, vybrali mu mentora a sestavili plán stáže. Měsíc před nástupem mu jen tak kontrolně píšeme, že již všechno chystáme a posíláme předem instrukce. A kandidát nám oznámí, že změnil plány?! Kdy nám to chtěl říct?“ popisuje nedávnou zkušenost Kristina Novotná, vedoucí oddělení vzdělávání společnosti M2C, a kroutí hlavou nad tím, kam až to někteří lidé nechají dojít.
Hra na mrtvého brouka
Jak potvrzují oslovení personální odborníci, v praxi to není nic až tak výjimečného. „V posledních pěti letech pozorujeme velký nárůst tohoto fenoménu a pro náboráře je to velmi frustrující. Nejčastějším důvodem je, že pracovník, jakmile ve stávajícím zaměstnání předloží výpověď, dostane od šéfa atraktivní protinabídku,“ potvrzuje trend Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
O tom, že je spolehlivost současných kandidátů horší než v minulosti, je přesvědčen i Petr Douda, tiskový mluvčí personální společnosti Randstad ČR. „Dnes se běžně stává, že uchazeč bez omluvy nedorazí na pohovor. Když se mu následně snažíme dovolat, často nám ani nezvedne telefon,“ krčí rameny odborník.
A když už se podaří uchazeče kontaktovat, mnohdy následují výmluvy, například: nestihla jsem si vyfénovat vlasy, převáděl jsem stařenku přes přechod a ujely mi dva autobusy, nebylo mi dobře – to se samozřejmě může stát, pak se stačí včas omluvit ze zdravotních důvodů. „Velká část lidí se ale tak stydí nebo bojí, že přestane komunikovat. A pak se takové nedorozumění snadno překlopí do ghostingu, tedy naprosté absence komunikace,“ doplňuje Martina Machová, HR ředitelka firmy Pluxee.
Bullshit jobs. Lidé ztrácejí smysl v práci a pochybují o své užitečnosti |
Výjimečná není ani situace, kdy člověk práci ve firmě přijme, ale těsně před nástupem se e-mailem omluví, že dostal „nabídku snů“ a jde jinam. „Přestože jsme se už domluvili, nedrží slovo a stále hledá subjektivně lepší místo. To se stává častěji u pozic, kde se hůře shánějí kvalifikovaní a zkušení kandidáti. Těch je na trhu například pojištění, investic, datové analýzy, IT... nedostatek, takže se odborníky snaží často přesvědčit více zaměstnavatelů,“ říká k tomu Andrea Skyvová, personální ředitelka finanční skupiny UNIQA.
Tím, že lidé ve sjednaný den do práce nepřijdou, nevznikne pracovní poměr, protože nepodepíší pracovní smlouvu. „A ti, co ji podepsanou mají, hned první den zašlou zrušení ve zkušební době a pracovní poměr okamžitě končí. To pak může významně narušit chod společnosti. Uchazeči to mnohdy dělají proto, že dostali výhodnější pracovní nabídku někde jinde,“ vysvětluje další příklad nespolehlivého jednání Irena Valíčková, vedoucí partnerka advokátní kanceláře Valíček & Valíčková
Pokud se podaří křehké období náboru překonat, pracovní smlouva je podepsaná a zaměstnanec chodí do práce, ještě nemusí být vyhráno. Jak potvrzuje advokátka: „Setkáváme se s tím, že zaměstnance zaujme jiná nabídka a využije možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, který končí hned po doručení této písemnosti zaměstnavateli, a to bez výpovědní doby. Zákon tuto situaci umožňuje v případě, že zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu nebo její část, nejčastěji například za přesčasy či příplatky. Pak náleží zaměstnanci ještě finanční kompenzace ve výši dvou průměrných výdělků.“
Takový pokus o nefér jednání může vypadat tak, že zaměstnanec nepřijde do práce, zašle okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacení příplatků, vznikne mu nárok na finanční kompenzaci a ještě se vyhne nechtěné výpovědní době. „To je situace, již lidé v praxi někdy zneužívají, přestože jim na příplatky nevznikl nárok ani nešlo o práci přesčas. Takový postup je v rozporu se zákonem,“ říká Irena Valíčková s tím, že případ pak řeší soud.
Nižší profese jsou rizikovější
Personalisté se shodnou na tom, že problém s nespolehlivými zaměstnanci bývá napříč generacemi. Setkávají se s ním nejčastěji u dělnických profesí, po kterých je poptávka, a tak si mohou místa vybírat.
Minimální mzda se zvyšuje. O kolik si polepší stát a co stojí zaměstnavatele |
„Nejtíživější projevy má nespolehlivost u méně kvalifikovaných zaměstnanců ve stavebnictví, výrobě nebo gastronomii. Nedostatek uchazečů o práci, především tu manuální, nutí firmy pracovat i s lidmi, které by za ideálních podmínek nezaměstnaly.
Naši kolegové z divize tréninků mají rostoucí poptávky od liniových manažerů, jako jsou například mistři ve výrobě či stavbyvedoucí, na školení, jak zvládat obtížné situace při vedení týmů a náročných kolegů,“ potvrzuje Jiří Halbrštát z Manpoweru.
Podle zkušeností Andrey Skyvové z UNIQA bývají méně spolehliví kandidáti na nižší administrativní pozice a v Praze. V regionech, kde je nabídka práce chudší, se lidé chovají zodpovědněji.
Řešit to hned a motivovat
Aby firmy nemusely řešit nesnáze s nespolehlivostí některých zaměstnanců, kteří třeba neplní své povinnosti, nedodržují termíny, nekomunikují, neinformují o nastalých problémech, nepodávají dostatečný pracovní výkon nebo jednají v rozporu s firemní kulturou, či dokonce právními předpisy, snaží se jim předcházet.
„Zaměstnanci mají pravidelné schůzky se svými manažery, kde dochází k oboustranné zpětné vazbě. Doporučujeme vedoucím případné potíže řešit hned od počátku, protože to pomůže zaměstnanci k nápravě, ale také to dlouhodobě negativně neovlivňuje kolegy v týmu či dokonce klienty,“ radí Andrea Skyvová.
Ostatní odborníci dodávají, že je třeba se vždy pídit po příčině problémů. „Pokud nespolehlivost zaměstnance pramení z nízké motivace, je klíčové nejprve zjistit, co je skutečnou příčinou chování. Může jít o osobní problémy, nevyhovující pracovní podmínky nebo pocit nedostatečného uznání. Je důležité s takovým zaměstnancem vést důvěrný rozhovor, při němž společně najdete důvody jeho nízké motivace a proberete možnosti, jak mu pomoci,“ souhlasí Jiří Halbrštát.
Nástrojů, jak přimět zaměstnance, aby zodpovědněji vykonával svou práci, mají šéfové dost. „A to včetně financí, bonusů, uznání, kariérního rozvoje, pocitu zapojení do rozhodovacího procesu, týmové podpory. Ale pokud je někdo nespolehlivý již od začátku, moc to nepomůže,“ podotýká Petr Douda z Randstadu.
S tím souhlasí i obchodní ředitel společnosti XTB Vladimír Holovka: „Pokud má někdo kladný vztah k práci, lze předpokládat, že mu to vydrží. Když však je hned na začátku pracovního vztahu patrné, že to nebude ideální, přístup takového zaměstnance se zpravidla nezlepší. Pochopitelně každý má právo na nějakou chybu, omyl nebo nedokonalost, ale myslím si, že vnímavý vedoucí pracovník dokáže rozeznat, zda to je jednorázové, nebo ne.“
Velký průzkum mezd. Kolik berou v IT, bankách, právníci či zdravotníci |
Třikrát a dost
Když nepomůže prevence ani motivace, hledá se jiné řešení, na němž obvykle manažeři spolupracují s personálními odděleními. „Klíčová je pravidelná zpětná vazba a jasně definované úkoly a odpovědnosti. Někdy se může stát, že dotyčný zaměstnanec neví, co se od něj na dané pozici očekává. Je to hodně o komunikaci. Pokud si manažer s někým neví rady, může vždy požádat o pomoc personální oddělení. Společně se pak snažíme najít řešení,“ souhlasí Martina Machová z Pluxee.
Také personalisté v M2C, aby předešli špatným návykům zaměstnanců a vykládání si pravidel po svém, připravili od příštího roku propracovanější systém onboardingu. „Měl by nováčka seznámit s firmou, ale také jasně pojmenovat, kde jsou u nás mantinely. Proto obsahuje i blok firemní kultury a komunikačních standardů,“ popisuje Kristina Novotná.
Pokud se chování či výkon nespolehlivého zaměstnance v průběhu času nemění, mají firmy další možnosti podle zákoníku práce: „Písemné upozornění na porušování pracovních povinností nebo na neuspokojivé pracovní výsledky. A pokud není dlouhodobě vidět zlepšení, může dojít až k ukončení pracovního poměru,“ vyjmenovává varianty Andrea Skyvová.
Jak takzvaný vytýkací dopis, tak výpověď mají svá pravidla. „Vytýkací dopis musí mít písemnou formu a musí být doručen do vlastních rukou zaměstnance: osobně, poštou, elektronicky pouze s podpisy obou stran,“ vysvětluje Petr Douda. Jak dodává, zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci tehdy, jestliže dojde k porušení pracovních povinností minimálně třikrát, a za situace, že byl zaměstnanec na toto chování upozorněn – zpravidla vytýkacím dopisem s varováním o možné výpovědi.
Advokátka Irena Valíčková k tomu doplňuje, že pokud by zaměstnanec způsobil větší prohřešek a zaměstnavateli by vznikla škoda, nebo kdyby poškodil dobré jméno firmy, je možné uvažovat rovnou o výpovědi, nejen o výtkách.
Hledáte motivované uchazeče o práci? Vyberte si je ze 120 tisícové databáze životopisů na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |