Mzdová účtárna, nebo zaměstnanec? Jak je to s podáním daňového přiznání

13.02.2024

Zaměstnanci, kteří nemají jiné příjmy, bývají s daněmi hotovi raz dva. Podepíšou v práci nejpozději do 15. února pár papírů, odevzdají potřebná potvrzení o nárocích na slevy a je vyřešeno. Daňové povinnosti vyřídí zaměstnavatel. Jsou však situace, kdy musejí i zaměstnanci vyplnit daňové přiznání sami.
Mzdová účtárna, nebo zaměstnanec? Jak je to s podáním daňového přiznání

I když si budete daňové přiznání zpracovávat sami, musíte to ve mzdové účtárně ohlásit. Výměnou dostanete potvrzení s potřebnými údaji o příjmech, zálohách na dani z příjmu a odvedeném pojistném.

Termíny pro splnění daňové povinnosti

Zaměstnanci, kteří musejí podat růžový formulář sami, mají na splnění daňové povinnosti dva základní termíny.

V papírově formě lze formulář odevzdat nejpozději den po Velikonočním pondělí, tedy do 2. dubna. Kdo se rozhodne pro online podání, má měsíc navíc. V tomto případě je nutné odeslat daňové přiznání elektronicky do 2. května.

„Pokud nemají zaměstnanci datovou schránku, mohou k podání daňového přiznání využít portál finanční správy MOJE daně,“ radí Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.

Daňové přiznání za rok 2023: využijte formuláře pro internetové podání

Ilustrační snímek

Termíny pro podání daňového přiznání je nutné dodržet. Za pozdní nebo nesprávné podání hrozí totiž pokuty.

„Zpoždění s podáním do pěti pracovních dnů po termínu finanční úřady ještě tolerují. Pak nicméně přicházejí sankce, a to ve výši 0,05 procenta stanovené daně za každý den prodlení. Pokuta se následně může vyšplhat až na maximum v podobě 5 procent z vyměřené daně,“ přibližuje Monika Lodrová. Pokud ovšem bude finální částka pokuty nižší než tisíc korun, úřad ji daňovému poplatníkovi nevyměří.

Kdy zaměstnanec musí podat přiznání sám

1. Když má dvě práce
V takovém případě vám zaměstnavatel daně zpracovávat nemůže. Jste třeba učitelem výtvarné výchovy ve škole a současně máte poloviční úvazek v místní galerii. V tom případě si u obou zaměstnavatelů vyzvednete potvrzení o příjmech a do vyplňování formulářů se musíte pustit sami.

Pokud jste byli zaměstnáni a současně pracovali na dohodu o pracovní činnosti, budete podávat daňové přiznání vždy. Jestliže druhé zaměstnání bylo na dohodu o provedení práce, budete daňové přiznání podávat při výdělku nad 10 000 korun měsíčně. U nižších příjmů zaměstnavatel strhl srážkovou daň a vy se můžete rozhodnout, zda se růžovými formuláři chcete zabývat, nebo ne. Může to být výhodné, třeba když díky penězům z dohody překonáte hranici příjmů nutných pro přiznání bonusu na dítě, a také v případě, že budete dokládat výši příjmů k žádosti o úvěr.

Pokud jsou důvodem k podání daňového přiznání dvě souběžná zaměstnání, bude stačit takzvaný zjednodušený formulář.

2. Když má příjmy mimo zaměstnání
Pokud jsou vaše příjmy zaměstnanecké a současně ještě jiného typu, budete také muset daně řešit sami. Můžete vedle zaměstnání podnikat, něco pronajímat, vystupovat za honorář jako hudebník, psát knihy... Jestliže za takový přivýdělek dostanete víc než 20 000 korun za rok, opět bude třeba uvést to v daňovém přiznání.

U přivýdělků vám zjednodušený formulář stačit nebude, potřebovat budete úplný tiskopis s přílohami.

„Pokud si v roce 2023 přivydělávali zaměstnanci i jinak a měli kromě příjmu ze zaměstnaneckého poměru také příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu, nebo tzv. ostatní příjmy přesahující 20 tisíc korun, musí daňové přiznání také podat sami,“ potvrzuje Monika Lodrová.

3. Dodanění odečitatelných položek
Dalším důvodem pro povinné podání daňového přiznání je také předčasné ukončení daňově podporovaných produktů, jako je životní pojištění či penzijní spoření.

Pokud jste v minulosti využili snížení daňového základu díky spoření na stáří a některou ze smluv jste předčasně vypověděli, bude třeba úlevy z minulých let takzvaně dodanit. V daňovém přiznání se tyto odečitatelné položky uvedou jako příjem a z nich se zaplatí daň dodatečně. A ačkoli ony odečitatelné položky za vás mohl řešit zaměstnavatel, jejich dodanění musíte zvládnout sami. Ani tentokrát nestačí zjednodušený formulář, bude třeba podat „velké“ daňové přiznání s přílohami.

Kdy zaměstnanec může chtít podat daňové přiznání sám

Existují však i situace, kdy zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání sám, ale může se pro tuto možnost rozhodnout dobrovolně. I v tomto případě to musí ohlásit svému zaměstnavateli a požádat účtárnu o potvrzení s potřebnými údaji o příjmech, zálohách na dani z příjmu a odvedeném pojistném.

1. Uplatnění slevy na poplatníka
První důvod je ten, že jste nebyli po část roku zaměstnaní a chcete využít slevu na poplatníka v plné výši. Příkladem je žena, která nastoupila do práce po rodičovské v listopadu 2023, mzdová účtárna jí za listopad a prosinec sníží zálohu na daň z příjmů o částku 2 570 korun za každý měsíc, tedy 5 140 korun.

Žena, která pracovala jen po část roku 2023, má však nárok odečíst si celou slevu na poplatníka, a to ve výši 30 840 korun. Pokud podá daňové přiznání sama, získá nárok na zbytek slevy v částce 25 700 korun (30 840 minus 5 140 = 25 700).

2. Subjektivní důvody
Druhý důvod, kdy zaměstnanci mohou chtít podat daňové přiznání sami, je ten, že prostě nechtějí, aby kdokoli, včetně pracovníků mzdové účtárny, věděl, jak jsou na tom s penězi. Pochopitelně, že oficiálně musí každá mzdová účetní o informacích týkajících se zaměstnanců zachovávat mlčenlivost, ne vždy to ale některá stoprocentně dodrží.

Hledáte dobrého zaměstnavatele? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz