Stravování je oblast, na kterou se zaměstnavatelé zaměřují dlouhodobě a ve vysoké míře. Podle průzkumů společnosti Sodexo Benefity totiž firmy podporují ve stravování 84 procent českých zaměstnanců. „Pokud se na to podíváme blíže, tak s 31 procenty vede závodní stravování, za ním jsou s 28 procenty stravenky v podobě karet a poukázek a s 25 procenty následuje stravenkový paušál, který je jako jediný neúčelový. Zaměstnanci ho tak mohou použít na cokoli, co chtějí,“ popisuje Tereza Knířová, šéfka externí komunikace Sodexo Benefity/Pluxee.
Daňově nejvýhodnější stravenka pro letošní rok je stanovena na hodnotu 194 korun na den. Zpravidla většina firem hradí 55 procent její hodnoty a 45 procent si platí zaměstnanec z čisté mzdy. Tuto maximální výši ovšem využívá jen malá část zaměstnavatelů. „Z našich dat vidíme, že firmy nejčastěji poskytují stravenku v hodnotě kolem 123 korun na den, což na obědy v restauracích nestačí v žádném kraji,“ upozorňuje Knířová.
Jejich ceny totiž loni, a ještě začátkem letošního rapidně rostly, až v posledních měsících se stabilizovaly. Zřejmě už narazily na svůj přirozený strop, kdy lidé prostě nejsou ochotni platit více. Pro představu, podle dat Sodexo Benefity vychází aktuálně nejlevněji polední „meníčka“ ve Zlínském, Olomouckém a Ústeckém kraji. Průměrná cena tu vychází na 165 až 167 korun. Nejdražší jsou obědy v Praze, kde průměrná cena již před několika měsíci překročila hranici 200 korun. Celorepublikový průměr je nyní kolem 184 korun. Stále více lidí si proto obědy v restauracích odpustí. Potvrzují to i firmy napříč obory, které jsme oslovili.
Ve výrobních firmách vedou jídelny
Závodní jídelny bývaly „klasikou“. A mnohde mají své místo i dnes. Typické jsou především pro větší výrobní firmy. Například výrobce oken a stínění VEKRA je má ve všech svých čtyřech výrobních závodech. „Je to velmi oblíbený benefit, zaměstnanci se nemusí starat o to, co si ten den kde koupí k jídlu, nebo co si uvařit, nemusí chodit do restaurací mimo závod,“ říká Jan Bek, HR ředitel firmy VEKRA. Zaměstnanci si mohou vybírat vždy z pěti různých jídel, z nichž jedno bývá často vegetariánské, nebo lehčí či dietní. Nechybí ani polévka. Oběd stojí v průměru 95 korun, zaměstnanci ale dostávají příspěvek na stravování 107,10 korun (to je pro rok 2023 maximální limit, který je daňově zvýhodněn). Jinými slovy, obědy tu mají zaměstnanci v podstatě zdarma. A co víc, jídlo za zvýhodněnou cenu si mohou koupit i domů pro rodinu, čehož hojně využívají.
Zkrátka nepřijdou ani zaměstnanci v showroomech a na obchodních zastoupeních firmy. Těm firma přispívá přímo do mzdy denním paušálem. Řada z nich ovšem peníze nevyužívá na obědová menu v restauracích, ale jídlo si připravují doma. „Hrubým odhadem jich je polovina a rozhodně víc, než jich bývalo dříve,“ dodává Bek.
Obědy se vozí i z restaurace
Vlastní jídelnu má také výrobce nábytkových dvířek Trachea. Obědy se ale přímo ve firmě nevaří, vozí se ve várnicích. „Zaměstnanci mají na výběr ze čtyř jídel, z nichž jedno je vegetariánské. V nabídce je také bezlepkové jídlo, většinou se jedná o salát s masem, ke kterému si strávník nemusí brát pečivo,“ popisuje Martin Dusík, obchodní ředitel společnosti Trachea. Polovinu ceny oběda platí firma, polovinu zaměstnanec. Využít obědy mohou za stejných podmínek také brigádníci.
Podobnou cestou jde rovněž společnost Zeelandia, která dodává suroviny a přípravky pro pekaře a cukráře. Do největšího výrobního závodu dováží firma pro své zaměstnance obědy z restaurace. „Pro závodní jídelnu jako takovou nemáme prostorové kapacity, navíc by pro nás s ohledem na počet zaměstnanců nebyla ani ekonomicky výhodná,“ vysvětluje Michala Raganová, HR manager společnosti Zeelandia. Na oběd, který plně hradí firma, má nárok každý pracovník, který odpracuje alespoň tříhodinovou směnu a má o jídlo zájem. Vybírat přitom lze z několika jídel včetně pizzy. V nabídce je vždy i jeden pokrm bezlepkový.
Dovolenou navíc lidé chtějí, v Česku ji poskytuje třetina zaměstnavatelů |
Ta část zaměstnanců Zeelandie, která má pracoviště jinde a nemá tak možnost se stravovat v jídelně, dostává příspěvek v podobě stravenkového paušálu. Jak ho využijí je na nich. „Někdo si nosí vlastní obědy, někdo preferuje stravování v restauracích nebo třeba v blízké školní jídelně,“ doplňuje Raganová.
Trochu jinak dovoz obědů pojali v Solodooru, jídlo sem vozí v krabičkách. Zavedli je v době covidu, a tak nějak ve firmě zdomácněly. Pracovníci si díky krabičkám mohou sníst jídlo v jídelně, vzít si ho ven na venkovní posezení nebo si ho odnést domů. Vybírat si tu lze ze dvou druhů jídel, v pondělí a v pátek je jako třetí jídlo salát.
Cena za oběd je zvýhodněná. „Pro rok 2023 jsme měli s poskytovatelem stravy zafixovanou cenu 100 korun za oběd. Z toho 40 korun platí zaměstnanec, 60 korun zaměstnavatel,“ říká Lena Geryková, personální manažerka společnosti Solodoor, kde se vyrábí dveře. Dodává, že cena obědů na příští rok je prozatím v jednání, ale poměr by měl zůstat stejný, tedy 40 procent bude i nadále hradit zaměstnanec, 60 procent zaměstnavatel.
V kancelářských budovách mají kantýny
Stravování přímo v prostorách firmy ale není jen doménou výrobních firem. Běžné jsou dnes jídelny s kantýnou také v administrativních budovách. Například UNIQA pojišťovna je má ve všech třech hlavních centrálních pracovištích, tedy v Praze, Brně a Bratislavě. „Jde vlastně o pronajaté restaurace v budovách. Nájemce platí nájem a vaří, prodává doplňkový sortiment. Kromě toho připravuje catering i na akce konané v budově,“ popisuje Eva Svobodová, mluvčí UNIQA pojišťovny. Otevřené jsou od 8 do 16 hodin.
Zaměstnanci pojišťovny zde mají na výběr vždy tři jídla, z toho jedno bezmasé. Občas přijde zpestření v podobě tematických týdnů, jako třeba Indická kuchyně, Svatomartinské husí pochoutky, Chřestové dny či Týden řízků. Obědy stojí od 129 do 179 korun s polévkou, samotná velká polévka je za několik desetikorun.
Tuto cenu ale zaměstnanci neplatí plnou. Firma zaměstnancům přispívá pravidelnou dotací na stravenkovou kartu Sodexo, tu lze uplatnit v běžných restauracích, ale samozřejmě i ve firemní kantýně. Dotace se řídí podle počtu odpracovaných dnů v měsíci.
Stejně má model stravování nastavený i Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP). Všem zaměstnancům firma přispívá na stravování formou stravenek v hodnotě 150 korun. Zaměstnanec platí jen 25 korun, zbytek přispívá zaměstnavatel. V regionech je mají pracovníci nahrané na e-stravence od společnosti UpČr. Na centrále v Praze pak mají zaměstnanci příspěvek nahraný na své vstupní kartě.
Cena daňově nejvýhodnější stravenky vzroste až na 180 korun |
Na centrále ČPP se totiž mohou stravovat hned ve dvou kantýnách, jedna je jen pro zaměstnance. „Vybírat tu mohou z pěti jídel, salátů, doprovodného i sezonního prodeje. Například před Vánocemi je zde možné koupit i adventní kalendáře, cukroví nebo si objednat vánočku,“ říká Romana Hartlová, ředitelka personálního úseku ČPP. I tady mívají tematicky zaměřená jídla, naposledy to byla svatomartinská husa. Bohatý je i sortiment doplňkového prodeje, zahrnující nápoje, moučníky, ovocné saláty, domácí jogurtové směsi, koláče, svačiny či snídaně „na vidličku“, které si zaměstnanci centrály velmi oblíbili. Druhá jídelna je k dispozici i pro strávníky mimo firmu.
Stravenky versus stravenkový paušál
Tam, kde jsou počty pracovníků na jednom místě nižší, kantýny obvykle nejsou. Příspěvky na stravování ale většinou dostávají. Například ve firmě Sodexo Benefity/Pluxee dávají zaměstnancům stravenky na stravenkové karty v optimální hodnotě pro tento rok, tedy 194 korun na den.
Vysoký příspěvek dostávají také ve společnosti Home Credit. „Poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, který odpovídá 55 procentům stravenky ve výši 170 korun. Za každý odpracovaný den tedy dostanou na účet 93 korun a 50 haléřů,“ uvedl Miloš Nejezchleb, ředitel divize lidských zdrojů Home Credit. Pro příští rok plánují další navýšení paušálu.
Část zaměstnanců příspěvek využívá na obědy v restauracích, část si přináší jídlo z domu. „Podíl ‚meníčkářů‘ a ‚krabičkářů‘ je u nás poměrně stabilní. V obou skupinách je ale vidět příklon k lehčím a zdravějším pokrmům a také zahraničním kuchyním,“ dodává Nejezchleb.
„Krabičkářů“ přibývá
Zaměstnanci společnosti ManpowerGroup dostávají stravenky v hodnotě 100 korun, 55 korun z toho hradí zaměstnavatel. Kredit na stravování se nahrává na kartu, takže je to komfortní a finance se dají využít i na nákup potravin. „Na stravenkový paušál jsme nepřešli právě proto, abychom kontrolovali oblasti využití financí a podpořili využití na stravování,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
I tady část lidí chodí na obědy do restaurací a část si připravuje obědy doma a nosí si je v krabičkách. Po pandemii covidu těch druhých přibilo, zřejmě i kvůli zdražení gastronomických služeb. „Máme k tomu přizpůsobené kanceláře s velkým společenským prostorem, kde se mohou naobědvat i celé velké týmy,“ dodává Halbrštát.
Firemní stravování je na vzestupu. Klub zaměstnavatelů ocenil snahu kantýn |
Podobný vývoj sledují také v dalších firmách. „Před třemi lety byl v naší firmě poměr „krabičkářů“ a „meníčkářů“ půl na půl, dnes si 85 procent pracovníků nosí jídlo z domova a jen 15 procent chodí do restaurace,“ přibližuje situaci Karel Dančák, jednatel českého výrobce sekaček DAKR. Zaměstnancům tu proplácí stravovací paušál v maximální výši. A sem tam jim přilepší i přímo nějakým dobrým jídlem. „Spolumajitel firmy občas pro zaměstnance uvaří nějakou specialitu jako guláš z divočiny nebo valašskou kyselici,“ říká Dančák.
Krabička, meníčko nebo firemní kantýna? Jak se stravují zaměstnanci?Stravenkový paušál v maximální výši poskytuje svým zaměstnancům rovněž společnost Zehnder. I tady se postupně zvyšuje počet těch, kteří využívají možnost konzumace vlastního jídla nebo jeho přípravy na pracovišti. „Připravit si ho mohou v moderně vybavení kuchyňce s jídelním koutem. A nemusí přitom spěchat. Poskytujeme totiž na oběd hodinou pauzu,“ doplňuje Jana Kubištová, marketingová manažerka Zehnder.
Jasný vítěz zatím není
Vzhledem k různě velkým provozům poboček i odlišným pracovním dobám zaměstnanců volí namísto závodního stravování příspěvek formou stravenkového paušálu také v logistické firmě Geis. Důvodem je i fakt, že paušál pro firmu znamená i nejnižší administrativní zátěž. Co do způsobu stravování mají rovněž tady „krabičkáře“ i „meníčkáře“. Někteří zaměstnanci využívají i možností dovozu objednaného jídla z nějaké lokální jídelny. „V každém případě, na všech našich provozech je k dispozici zázemí pro ohřev doneseného jídla i prostory pro jeho konzumaci,“ dodává Jaroslava Šindelářová, HR manažerka Geis CZ.
Tento trend dokládá i nedávný průzkum společnosti foodora. I když jasný vítěz zde není. Výhradních „krabičkářů“ bylo mezi dotázanými 12 procent, nejpočetnější skupina strávníků, 38 procent, pak podle průzkumu kombinuje oba přístupy a občas si zajde na oběd s kolegy do restaurace. Naopak pro 30 procent dotázaných je hlavní volba polední „meníčko“ a jídlo si s sebou nosí spíše výjimečně. Pro 15 procent respondentů je pak oběd v restauraci jediná možnost. „Spor o to, zda jsou Češi spíš „krabičkáři“ nebo upřednostňují polední „meníčka“ z restaurací tak nemá jasného vítěze,“ konstatuje Jan Petr manažer rozvoje obchodu z foodory. „Z průzkumu však vychází, že mezi lidmi, kteří si v průběhu pracovního týdne obědy raději kupují, roste počet těch, kteří využívají rychlé doručení objednávky.“ Zajímavostí je, že podle průzkumu více než 4 procenta neobědvají v práci vůbec.
V gastronomii bývá oběd zdarma
Odlišné možnosti stravování pak nabízí obory, které se zabývají přímo gastronomií. Ty někdy nabízí stravování na pracovišti zcela zdarma. „Během směny nebo pracovní doby má každý nárok na jedno plně hrazené menu v podobě polévky, hlavního jídla a zpravidla přílohové zeleniny, občas i dezertu,“ popisuje Petra Slabá, HR ředitelka společnosti OREA Hotels & Resorts. „Zároveň si průběžně zjišťujeme spokojenost zaměstnanců s kvalitou personální stravy a případné podněty řešíme individuálně s kuchyní daného provozu.“
Hledáte práci s benefity? Vyberte si ze široké nabídky pozic na pracovním portálu jobDNES.cz |
