KONTEXT: Vyšší minimální mzda roztočí inflaci, zvedněte dávky, radí ekonom

08.05.2022

V Česku se roztáčí inflační spirála a na popud rapidního nárůstu cen komodit chtějí odbory k 1. červenci zvýšit minimální mzdu o dva tisíce na 18 200 korun. Ekonomu Filipu Pertoldovi, hostu podcastu Kontext, se to jeví jako nevhodný krok, který inflaci může podpořit. Cestu k ochraně občanů vidí jinde.
KONTEXT: Vyšší minimální mzda roztočí inflaci, zvedněte dávky, radí ekonom

„Inflační spirála, před kterou ekonomové varují, už tu je,“ shledává ekonom Filip Pertold a dodává, že zvýšení minimální mzdy by spirálu pravděpodobně přiživilo. S navýšením přišel 30. května staronový šéf největší odborové centrály ČMKOS Josef Středula na jejím sjezdu. Zvýšení minimální mzdy vidí jako ochranu zaměstnanců v době turbulentního nárůstu cen.

Poslechněte si celý rozhovor s ekonomem Pertoldem v Kontextu:

Filip Pertold (1981)

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Doktorát v oboru ekonomie získal v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI).

V letech 2007 a 2008 působil jako junior ekonom při České národní bance. Od roku 2009 je výzkumným pracovníkem think-tanku IDEA při CERGE-EI. Působil i při Aarhus University v Dánsku, Univerzitě v Berkeley, Kalifornie či Univerzitě v Illinois.

Vyšší minimální mzda není tak docela problém. Pobírají ji zhruba 3,5 procenta Čechů v produktivním věku 15-64 let. Problémem je zaručená mzda, jejíž výše se na tu minimální váže. Zaručená mzda určuje nejnižší možnou odměnu daných pracovních skupin rozdělených dle náročnosti profese. Takhle se právě zvýšení minimální mzdy promítne do nákladů firem, tím pádem do cen a do výše inflace.

„Jsme jednou z mála zemí, který tento institut mají a definice pracovních skupin neodpovídá žádné mezinárodní klasifikaci. Na firmy to valí další administrativu a inspekci práce zatěžuje dalšími úkoly,“ opírá se kriticky Filip Pertold do existence zaručené mzdy a dodává, že nemá smysl určovat nejnižší výdělek vysoce vzdělaným pracovníkům, jako těch v oblasti IT. O to se mají postarat tržní mechanismy.

Naopak institut minimální mzdy vidí jako důležitou ochranu zaměstnanců s malou vyjednávací schopností, například cizinců s pracovním vízem. Při stanovení její výše bychom se nespoléhat jen na vyjednávání vlády, odborů a zaměstnavatelů, ale určit mechanismus, který je předvídatelný pro zaměstnavatele.

KONTEXT: Vlna uprchlic posílí pozici žen na trhu práce, míní personalistka

Jaroslava Rezlerová

Co by se ale mělo dělat teď pro ochranu občanů před vysokými náklady na život, když ne zvýšit minimální mzdu? Filip Pertold doporučuje posílit zejména některé sociální dávky, o které by mohli lidé žádat přes internet, aby se vyhli stigma návštěv úřadu práce.

Jaké sociální dávky se mají posílit namísto zvyšování minimální mzdy? Proč je tak těžké zjistit, kdo reálně pobírá minimální mzdu? Jaký vzoreček by připadal v úvahu při výpočtu minimální mzdy? Jak výše dolní hranice mezd ovlivňuje či neovlivňuje míru inflace a nezaměstnanost? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!