Karantény komplikují hledání práce. Nezaměstnaní se bojí, že přijdou o dávky

18.03.2021

Komplikace kvůli pandemické situaci se nevyhnou ani úřadům práce. Pokud děti uchazeče v evidenci skončí v karanténě, měl by člověk i nadále aktivně pokračovat v hledání nového místa, jak mu ukládá úřad. To některé znepokojuje.
Karantény komplikují hledání práce. Nezaměstnaní se bojí, že přijdou o dávky

„Jednak vás karanténa dětí nijak neosvobozuje od povinnosti práci aktivně hledat, a jednak se neprodlužuje podpůrčí doba,“ stěžuje si jeden z evidovaných. „To u samoživitelů nebo obecně nízkopříjmových skupin bude eskalovat do hodně nehezkých situací,“ obává se.

Hledáte práci? Najděte si ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz.

Faktem je, že karanténa, stejně jako onemocnění, a to ani nařízená, nemá vliv na dobu, kdy člověk pobírá dávky. Úřady nicméně uklidňují, že řadu záležitostí jde už vyřídit vzdáleně a­ není třeba osobní návštěvy. Klienti mohou nyní s úředníky komunikovat telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu – pokud k tomu mají objektivní důvody.

Komunikace přes e-mail

„I tuto variantu komunikace úřad zahrne do splnění povinnosti uchazeče o zaměstnání. Tedy je to potvrzením toho, že dotyčný klient spolupracuje při hledání práce,“ říká Kateřina Beránková, mluvčí úřadů práce.

Vzdálenou komunikaci dovolují úřady také v případě žádostí o dávky. Formuláře mohou lidé zasílat elektronicky prostřednictvím datové schránky, e-mailem, poštou s vlastnoručním podpisem nebo odevzdat do schránek umístěných obvykle při vstupu na příslušné kontaktní pracoviště, případně na jiném viditelně označeném místě.

Nezaměstnanost v Česku v únoru zůstala na 4,3 procenta, uvedla Maláčová

Uchazeči také uvádějí, že schůzky s úřady jim posouvají samotní úředníci, kteří se v karanténě ocitnou. „V případě komunikace v rámci zprostředkování zaměstnání, kdy jsou stanoveny pravidelné osobní schůzky s klientem, tzv. kontakty, může docházet na základě změny epidemické situace na konkrétním pracovišti k posunu termínu. O ­tom se klient vždy samozřejmě včas dozví,“ říká Beránková a doplňuje, že loni se podařilo umístit na pracovní trh více než 300 tisíc lidí.

Samotný online nábor podle oslovených firem problémem není a přizpůsobily se. „První kola výběrového řízení řešíme formou vzdáleného rozhovoru. K osobnímu setkání, během něhož dodržujeme veškerá aktuálně platná nařízení v souvislosti s covidem-19, zveme pouze finální kandidáty, se kterými tuto možnost předem pečlivě konzultujeme,“ přibližuje Šárka Volejníková, personální ředitelka přepravní společnosti Zásilkovna, kde se chystají ve velkém nabírat.

Zdroj: Úřad práce

Zdroj: Úřad práce

Čísla nezaměstnaných za rok vzrostla. Ke konci února evidoval úřad práce celkem 311 463 uchazečů o zaměstnání, což je o 2 604 více než v lednu a o 84 094 osob více než před rokem, a tedy i vypuknutím pandemie. Podíl nezaměstnaných osob zůstal oproti lednu na 4,3 procenta. Situace se však za rok zhoršila. Před rokem byla nezaměstnanost jen tři procenta.

Kolik je volných míst

Vzrostl také za poslední měsíc počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich prostřednictvím úřadů práce nabízeli celkem 330­ 735. To je ale třeba podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) nadhodnocené číslo. Podle ní většina míst na úřadech práce požaduje základní vzdělání a nabízí minimální plat, což naznačuje, že jsou to nabídky pro lidi ze třetích zemí.

Každý pátý Čech pracuje ve firmě, která porušuje nařízení, uvádí průzkum

Zaměstnavatelé nemusí volná místa na úřady práce hlásit a není to tak úplný obrázek situace na trhu práce. To, že se mnohdy nesetkává nabídka s poptávkou, mnozí ale potvrzují. Propuštění lidé z oboru pohostinství nebo turismu nemají pro řadu volných pozic relevantní praxi.

„Ve velkých městech dnes často uchazeči jen zkoušejí štěstí a hlásí se i na nerelevantní pozice, na které nemají kvalifikaci,“ přibližuje situaci na trhu práce Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment.

Připouští, že třeba podniky v oborech výroby mohou s přijetím lidí z uzavřených oborů váhat. „Například do výroby je zájem o tyto uchazeče nižší. A to právě proto, že firmy vnímají, že je to pro ně „přestupní stanice“. Ten, kdo obsluhoval v restauraci, teď klidně půjde pracovat do výroby, ale bude se chtít vrátit do svého původního oboru,“ říká.