Jaké jsou povinnosti těch, kdo si přivydělávají na vedlejší činnost

07.01.2021

I OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost si musí plnit své daňové povinnosti. V roce 2021 se přitom zvyšuje limit pro platbu sociálního pojištění. Lze mít tedy vyšší příjem a pojistné nehradit. Jaké jsou povinnosti těch, kdo si přivydělávají na tak zvaný „vedlejšák“, vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Jaké jsou povinnosti těch, kdo si přivydělávají na vedlejší činnost

Vedlejší činnost lze zjednodušeně chápat jako přivýdělek, proto pro ni platí zvýhodněný režim, kdy při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní činnosti. V praxi se nejčastěji jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání, při studiu, v penzi nebo během rodičovské dovolené.

Hledáte práci nebo jenom přivýdělek? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz

„Když je hrubý zisk do limitu, tak se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění vůbec neplatí, pro celý kalendářní rok 2021 se přitom limit zvyšuje z loňských 83 603 korun na 85 058 korun,“ říká Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Výpočet pojistného u hlavní a vedlejší činnosti

U OSVČ se sociální a zdravotní pojištění vypočítává z vyměřovacího základu. Skutečným vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a sociálního pojištění 29,2 %. Pokud je při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se povinné pojistné počítá z minimálního vyměřovacího základu. U vedlejší činnosti vždy ze skutečného vyměřovacího základu. 

„Například při ročním hrubém zisku 160 000 korun za rok 2021 při hlavní činnosti bude roční zdravotní pojištění 28 708 korun a sociální pojištění 31 049 korun, což jsou minimální částky. Ovšem při vedlejší činnosti bude roční zdravotní pojištění 10 800 korun a roční sociální pojištění 23 360 korun,“ vypočítává daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích

I při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti vzniká povinnost odevzdat za příslušný rok daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích. Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností do daňového přiznání uvedou příjmy ze zaměstnání i samostatné výdělečné činnosti, do přehledů o příjmech a výdajích se však uvádí pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. 

„I když z vedlejší samostatné výdělečné činnosti z důvodu hrubého zisku do limitu nevznikne povinnost platit sociální pojištění, tak je nutné přehled o příjmech a výdajích na místně příslušnou OSSZ odevzdat,“ doplňuje daňová poradkyně.

Vedlejší činnost u spolupracující manželky

Pokud je jeden z manželů OSVČ a druhý z manželů mu pomáhá, v takovém případě se využívá institut spolupracující osoby. Na spolupracující manželku či manžela lze pak převést část příjmů a výdajů. Pokud je druhý z manželů současně například zaměstnancem, tak vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. 

„Při převodu příjmů a výdajů na spolupracující manželku (manžela) vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost do limitu pro neplacení sociálního pojištění ušetří rodina i na daňových odvodech. Například při převodu hrubého zisku ve výši 80 000 korun dochází k úspoře na sociálním pojištění ve výši 11 680 korun,“ přibližuje Ivanco.