Jaké daně platí zaměstnanci a z jakého příjmu se vypočítává důchod

Zaměstnavatele nejvíce zajímají mzdové náklady a zaměstnance zase částka, kterou dostanou na účet a mohou s ní volně disponovat. Ani jedna z těchto částek přitom není hrubou mzdou. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou minimálně vyšší o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem právě za zaměstnance, což je v souhrnu 33,8 %.

„Minimální mzdové náklady u právě aktuální průměrné mzdy za 2. čtvrtletí jsou 57 793 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Daně sražené ze mzdy zaměstnancům

Zaměstnanci si sami daně nevypočítávají, odvod daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění i zdravotního pojištění za ně provádí zaměstnavatel. Zaměstnanci by však měli zaměstnavateli dodat všechny podklady pro využití všech měsíčních daňových slev, na které mají nárok, aby neplatili vyšší daně, zejména daňového zvýhodnění na děti.

„Právě z důvodu existence měsíčních daňových slev mohou dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou obdržet na účet rozdílné částky,“ dodává Gabriela Ivanco.

Plat už nebude tajný a šéf bude muset zdůvodnit, proč bere váš kolega více

Sazby daní ze mzdy

Na zdravotním pojištění je zaměstnanci sraženo 4,5 % z hrubé mzdy, na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy a na dani z příjmu potom 15 % z hrubé mzdy. Od vypočtené daně z příjmu se odečte sleva na poplatníka ve výši 2 570 korun – nárok na tuto daňovou slevu mají všichni zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani. Za rok 2023 tak sleva na poplatníka činí 30 840 korun.

Při práci pro více zaměstnavatelů současně je ale možné slevu na poplatníka čerpat pouze u jednoho zaměstnavatele. „U daně z příjmu fyzických osob je v Česku zavedena ještě 23% sazba daně, v letošním roce ji však podléhá až hrubá mzda nad 161 296 korun, takže se týká pouze velmi vysokých mezd,“ upřesňuje daňová poradkyně.

Zdanění se příliš neliší

Naprostá většina zaměstnanců v Česku odvádí v souhrnu na přímých daních 26 %, zdanění se liší převážně kvůli daňovým slevám. V procentním vyjádření k hrubé mzdě jsou daňové rozdíly mezi zaměstnanci s podprůměrnými mzdami a zaměstnanci s nadprůměrnými mzdami v Česku jedny z nejnižších z vyspělých zemí světa.

„Při uplatnění pouze slevy na poplatníka má zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 korun čistou mzdu 21 070 korun a zaměstnanec s hrubou mzdou 75 000 korun potom 58 070 korun, daně placené zaměstnancem v prvním případě činí 15,7 % a ve druhém případě 22,6 %,“ vypočítává Gabriela Ivanco.

U nemocenské nebo důchodu je rozhodující hrubá mzda

Zaměstnanec čerpající daňové zvýhodnění na dítě nebo děti má vyšší čistou mzdu než jeho kolega se stejnou hrubou mzdou, který daňové zvýhodnění neuplatňuje.

Pro výpočet nemocenských dávek nebo státních důchodů jsou na tom však oba zaměstnanci stejně, protože pro výpočet nemocenské i důchodů je rozhodující hrubá mzda a nikoliv čistá mzda. „Daňové slevy tedy zvyšují čistou mzdu, ale výši nemocenské nebo důchodu již neovlivňují,“ uzavírá daňová poradkyně.