Inflace Čechům dále ukusuje z výplat. Reálné mzdy už popáté klesly

06.03.2023

Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 vzrostla podle dat Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda proti stejnému období předchozího roku o 7,9 procenta. Zaměstnavatelé tak mzdy zvyšovali, vlivem inflace ale i přes to Čechům mzda reálně klesla o 6,7 procenta. Průměrná hrubá mzda přesáhla ve čtvrtém čtvrtletí 43 tisíc.
Inflace Čechům dále ukusuje z výplat. Reálné mzdy už popáté klesly

„I přes téměř osmiprocentní růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2022, a to již popáté za sebou, tentokrát o 6,7 procenta. V celém roce 2022 dosáhla inflace 15,1 procenta a nominální růst mezd byl 6,5 procenta. Reálně se tedy mzda snížila o 7,5 procenta,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Chcete být pojištěni proti inflaci? Najděte si nejlépe placenou práci na portálu jobDNES.cz.

Ve 4. čtvrtletí 2022 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda celkem 43 412 korun, což je o 3188 korun (7,9 procenta) více než ve stejném období roku 2021.

Spotřebitelské ceny se ale zvýšily za uvedené období o 15,7 procenta, reálně tak mzda klesla o 6,7 procenta. Objem mezd se zvýšil o 8,9 procenta, počet zaměstnanců vzrostl o 0,9 procenta.

Pokles zpomalil

Mzdy sice opět poklesly, tempo se ale zpomalilo. Ještě ve třetím čtvrtletí loňského roku mzdy reálně vlivem inflace klesly o 9,8 procenta. „Vzhledem k tomu, že inflace s přispěním vlivu úsporného tarifu na energie zpomalila z průměrných 17,6 procenta ve třetím kvartálu 2022 na 15,7 procenta ve čtvrtém, meziroční pokles reálných mezd se zmírnil,“ uvedl Jaromír Gec, analytik Komerční banky.

„Kupní síla průměrné mzdy naopak podle našeho odhadu vzrostla o 1,1 procenta. Firmy tak pravděpodobně v prostředí stále solidní ziskovosti kompenzovaly svým zaměstnancům část předchozího nárůstu životních nákladů,“ dodal Gec.

Česká bankovní asociace (ČBA) čeká, že mzdy by měly v letošním roce růst o necelých osm procent. „Což stále bude vzhledem k očekávání dvouciferné inflace představovat mírný pokles reálných mezd. Většina ekonomických prognóz v současnosti počítá stále s relativně umírněnou mzdovou dynamikou a riziko vzniku mzdově inflační spirály se tak prozatím zda jako omezené,“ vysvětlil Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.

Medián přesáhl 37 tisíc

Medián

Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián.

Zdroj: ČSÚ

Medián mezd statistikům vyšel na 37 463 korun, oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o devět procent. U mužů zůstává tradičně vyšší než u žen a dosáhl 40 232 korun, u žen činil 34 554 korun.

„Pokles reálných mezd již tvrdě dopadl na domácnosti a mnozí lidé mají pocit, že pracují jen proto, aby zaplatili účty,“ uvedl Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika a zdůraznil důležitost různých benefitů.

„Vůbec největší meziroční nárůst napříč všemi zaměstnaneckými benefity zaznamenaly v loňském roce příspěvky na volnočasové aktivity, kterými se firmy snaží kompenzovat růst cen a pokles kupní síly svých zaměstnanců,“ dodal Nicoletti.

Marže rostou rychleji než mzdy. Na inflaci doplácí zaměstnanci, ukazují data ECB

ilustrační snímek

Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2021 proběhl v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (14,6 procenta), ostatní činnosti (11,6 procenta) a v peněžnictví a pojišťovnictví (10,3 procenta). K meziročnímu poklesu o 0,3 procenta došlo ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta.

Za celý rok 2022 dosáhla průměrná mzda 40 353 korun, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 450 Kč (6,5 procenta). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 15,1 procenta, reálně se mzda v uplynulém roce snížila o 7,5 procenta.

„Zajímavé je, že v datech nevidíme výrazný rozdíl meziročního vývoje mezd mezi energeticky náročnými průmyslovými sektory a méně náročným sektorem služeb. To ukazuje na odolnost vůči energetickému cenovému šoku,“ komentuje statistiku David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.