Firmy chtějí nabírat. Na trhu práce ale panují extrémy, výroba je skeptická

14.12.2021

V prvním čtvrtletí roku 2022 chtějí firmy v tuzemsku spíš nabírat než propouštět. Vyplývá to z indexu trhu práce personální agentury ManpowerGroup. Mezi sektory i jednotlivými firmami panují velké rozdíly. Obecně převládá optimismus, avšak zaměstnavatelé v oblasti zpracovatelského průmyslu, kteří dřív index táhli, jsou nyní pesimističtí.
Firmy chtějí nabírat. Na trhu práce ale panují extrémy, výroba je skeptická

Nárůst počtu zaměstnanců očekává 36 procent firem, 23 procent předpovídá jejich snížení a 35 procent zaměstnavatelů si plánuje udržet stávající stavy pracovní síly. Čistý index trhu práce tak vykazuje hodnotu plus 13 procent. Přitom v minulých letech byla situace mnohem více stabilizovaná. Nejvíc bylo zpravidla těch zaměstnavatelů, kteří nepředpokládali žádné změny, co se týče počtu zaměstnanců.

Index trhu práce

  • Počítá se jako rozdíl mezi firmami, které chtějí nabírat a firmami, které chtějí propouštět. 
  • Data se získávají z ankety mezi 505 zaměstnavateli v České republice. 

„I přes další vlnu pandemie a její nejasný konec, optimismus na trhu práce nadále převládá. Více firem plánuje své zaměstnance nabírat než propouštět. Zvyšují se ale extrémy jak v porovnání mezi sektory, tak i mezi jednotlivými firmami stejného oboru. Předchozí desetiletí relativního klidu a stability napříč všemi trhy vystřídalo období velkých turbulencí,“ komentuje výsledky pravidelného průzkumu generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Index trhu práce je sestavován na základě ankety mezi 505 zaměstnavateli v tuzemsku.

Na velkých rozdílech mezi jednotlivými sektory i firmami se podepisuje hned několik faktorů. Ten nejdůležitější nejspíš spočívá v technologické revoluci, kterou urychlila pandemie. Podniky cítí, že se musí přeměnit a restrukturalizovat, aby obstály v postpandemickém světě, že musí více automatizovat a robotizovat a méně spoléhát na lidskou sílu. 

„V souvislosti s digitalizací procesů přinesla pandemie razantní impuls do fungování firem. Covid také prověřil silné a slabé podniky,“ komentuje to manažer náboru a marketingu z ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Výrobní firmy budou spíš propouštět

Nejsilnější náborové plány má odvětví bankovnictví, finance, pojištění a nemovitosti. Více než 60 procent chce na začátku příštího roku sehnat nové lidi, 14 procent naopak plánuje propouštět. Silný optimismus se nese i sektorem IT, komunikace a média, 43 procent těchto firem chce nabírat a 18 propouštět. Podobně je na tom i velkoobchod a maloobchod.

Hledáte zaměstnance? Vyberte si z okamžite dostupných 120 tisíc uchazečů z databáze internetového pracovního portálu jobDNES.cz.

Jedním z překvapení v indexu trhu práce je situace ve zpracovatelském průmyslu: 32 procent výrobních firem plánuje nabírat a 34 procent propouštět. Přitom zaměstnavatelé v tomto odvětví byli dlouhou dobu i v průběhu pandemie velmi optimističtí a spíš nabírali.

Nejpozitivnější náborové plány hlásí bankovní domy, finanční společnosti,...

Nejpozitivnější náborové plány hlásí bankovní domy, finanční společnosti, pojišťovny a realitní firmy. Zdroj dat: ManpowerGroup

„Ve chvíli, kdy jsme se vzpamatovali z prvního pandemického šoku, a kdy se začal trošku uvolňovat lockdown, výroba začala hlásit pozitivní náborové plány. Fakt, že se to nyní neděje je podle mě dán tím, že se velcí výrobní hráči poučili o tom, že situace na trhu s kandidáty není dobrá,“ myslí si Rezlerová.

Jak si říct o vyšší mzdu? Nejjednodušší je zmínit inflaci, říká personalista

Podle ní je pravděpodobné, že se firmy ve zpracovatelském průmyslu budou teď soustředit spíš na vlastní transformaci než na nábor nových lidí. Dalším důvodem může být i fakt, že se výroba v mnoha tuzemských podnicích přerušuje či omezuje kvůli nedostatku vstupních materiálů jako jsou například čipy do automobilů.

Nejslabší hodnotu indexu, konkrétně minus 25 procent, vykazuje neziskový sektor, 17 procent těchto podniků bude nabírat a 42 propouštět. „V tomto odvětví je nyní velmi těžké dělat fundraising na činnost. Podpora státu v této oblasti klesá a navíc jednotlivci a firmy na to méně přispívají. Situace pro neziskovky zkrátka není úplně jednoduchá,“ říká Jiří Halbrštát.

Historický vývoj indexu trhu práce.

Historický vývoj indexu trhu práce. | foto: ManpowerGroup

Podniky chtějí očkované zaměstnance

Ve světle aktuálních problémů se anketa mimo jiné ptala také na to, jak zaměstnavatelé interně komunikují potřebu očkovat se. Až 24 procent firem uvádí, že bude od svých pracovníků na některých pozicích vyžadovat doklad o plném očkování. Pětina zaměstnavatelů plánuje dokonce povinnost očkování zavést napříč všemi pozicemi a profesemi v podniku. Podle Halbrštáta na očkování nejvíce trvají společnosti v oblasti IT a v sektoru služeb, a to zejména v Praze.

Jak zaměstnavatelé komunikují očkování směrem ke svým zaměstnancům.

Jak zaměstnavatelé komunikují očkování směrem ke svým zaměstnancům. | foto: ManpowerGroup

„Naproti tomu výrobní podniky jdou spíš cestou pozitivní motivace. Nabízejí lidem bonusy a odměny. Musíme si uvědomit, že pokud by na očkování zaměstnanců trvaly ve chvíli, kdy se dělníci opravdu velmi těžko nabírají, připravily by se o polovinu kandidátů, což si nemohou dovolit,“ říká Halbrštát.

V Česku je velká náročnost podnikání

Agentura ManpowerGroup v úterý zveřejnila kromě aktuálního indexu pracovního trhu také každoroční průzkum Total Workforce Index, který porovnává trh práce a jeho přitažlivost pro firmy v 75 zemích světa. Česká republika se v něm umístila na 25. místě, čímž si oproti roku 2020 polepšila o čtyři místa, avšak podle expertů má ještě mnoho prostoru pro zlepšení.

Atraktivita tuzemska pro zahraniční firmy, které by zde chtěly založit odnož nebo pobočku, je například limitována zastaralou a složitou legislativou, míní odborníci z ManpowerGroup. Náročnost podnikání (časová obtížnost zakládání společnosti, kolik to stojí, jak dlouho se čeká na stavební povolení nebo na poskytnutí úvěru, kolik daní se musí odvádět a jak je to administrativně složité) je daleko vyšší než například v Německu či Rakousku.

Studie: Čeští ajťáci jsou nejlépe placení a taky nejméně vzdělaní v regionu

Dalším problémem je podle Jaroslavy Rezlerové příliš dlouhá výpovědní lhůta, která v průměru činí téměř devět týdnů. „Systém je hodně ochranářský směrem k zaměstnancům. Když se to v tomto ohledu přežene, tak to brzdí tvorbu nových pracovních míst a potlačuje to flexibilitu zaměstnavatele, který by v opačném případě mohl operovat s kratší výpovědní lhůtou, mohl by rychleji tvořit nová pracovní místa a lidé by se mohli rychleji přesouvat mezi jednotlivými pracovními pozicemi,“ uvádí Rezlerová.

„Když přijde krize, otřesy na českém trhu jsou sice menší, ale v době konjunktury zase pracovní místa vznikají velmi opatrně, protože pro zaměstnance je velmi náročné jak nabírat tak propouštět,“ doplňuje Halbrštát.

Mozkovna místo montovny

Z řad odborníků se také dlouhodobě ozývá, že by situaci velmi pomohlo zpřístupnění flexibilních zkrácených úvazků, které by na trh práce dostaly více lidí z řad studentů, rodičů a lidí v důchodovém věku. V mezinárodním srovnáním by si tuzemsko taky výrazně polepšilo, kdyby víc zdejších obyvatel umělo hovořit anglicky. V současné době to svede jen 27 procent Čechů a Češek.

Naopak mezi klady, které zvyšují přitažlivost České republiky v očích zahraničních firem, patří vysoký podíl kvalifikovaných zaměstnanců zejména v oblasti techniky. 

„Velkým pozitivem českého trhu práce je kombinace relativně nízkých nákladů v podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Už nejsme zajímavým trhem pro výrobu s nízkou přidanou hodnotou, v globálním reportu je ČR chápána jako místo ideální pro umístění pokročilé výroby, center výzkumu a vývoje, IT center a podobně,” uzavírá Halbrštát.