Expert: Důchodová reforma důstojnou penzi nezaručí, musíme šetřit sami

Již schválené změny se týkají valorizací důchodů, a to jak řádných, tak i mimořádných a změny věku odchodu do předčasného důchodu. Další změny, které mají dovršit důchodovou reformu, teprve musejí projít legislativním procesem. Tady jde o změny ve výplatních termínech důchodů, v důchodovém věku, změny ve výchovném, ve výpočtu důchodů i v oblasti penzijního spoření.

KOMENTÁŘ: O důstojnou penzi se postarejte sami, vzkazuje jasně vláda

Plánovaných změn je více, na rozdíl od novely, která již vstoupila v platnost, jsou další novely zatím pouze přáním vládní koalice. Není jisté, zda v jaké podobě budou schváleny a podepsány prezidentem republiky. Co je však již teď víceméně jasné, je, že pokud se v dalších volbách ke „kormidlu“ postaví současná opozice, budou některé z přijatých změn rušeny či alespoň upraveny. Dostaneme se do situace, kdy budeme sledovat další pokusy o důchodovou reformu.

Že naše země potřebuje důkladnou změnu v důchodovém systému, je neoddiskutovatelný fakt, ale pokud se na něm neshodne většina politického spektra, budeme se dál motat v kruzích dalších a dalších pseudoreforem.

Dva problémy českého systému

Otázka, jak by měl důchodový systém vypadat, zaznívá již tři desítky let, a to jak od běžných lidí, tak napříč politickou scénou. A tady vzniká největší problém českého důchodového systému. Měl by být totiž nastaven tak, aby platil dlouhodobě a rozhodně by do něj nemělo být zasahováno každých pár let.

Důchody budou relativně nižší a ve vyšším věku. Nejde to jinak, říká Rusnok

Dnes je zapotřebí hasit problémy, které vznikají vinou neaktuálního nastavení systému a zhoršující se demografické křivce A zde přichází na řadu druhý problém českého penzijního systému. Tím je fakt, že řada kroků k udržitelnému penzijnímu systému je spojena s negativním dopadem na populaci a tím i voličskou základnu. Takovým krokem je například posunutí odchodu do důchodu. Pokud ovšem chceme dále tolik neprohlubovat schodek státního rozpočtu, musíme k němu sáhnout.

Jiří Sýkora Je absolventem Vysokého učení technického v Brně, oboru Podnikový management. V oblasti retailových finančních produktů se pohybuje téměř třicet let. Svou kariéru zahájil v pobočkové síti GE Money Bank. Poté působil čtyři roky v České spořitelně. Od listopadu 2010 je členem týmu produktového oddělení Swiss Life Select, kde je zodpovědný za produkty v oblasti úvěrů, hypoték, stavebního spoření a penzijního spoření.

Mezi nejlépe hodnocené důchodové systémy v Evropě patří například dánský, ve kterém je odchod do penze nastaven dokonce v rozmezí 67 až 68 let. Je tedy vidět, že ono známé pravidlo „něco za něco“, platí opravdu všude.

A tak pokud by měla být reforma důchodového systému úspěšná, bude nás asi opravdu bolet, a to zejména současnou produktivní část společnosti. Nejde však o nic menšího než o jejich penze vyplácené státem v budoucích letech.

Jak se zajistit na důchod?

Čím dál jasněji se ukazuje neschopnost státu zajistit lidem v důchodu odpovídající životní úroveň, aniž by se státní kasa stále více nezadlužovala. Proto by mladší generace měla myslet na zadní kolečka a vytvářet si dostatečnou rezervu na své stáří formou některého druhu spoření.

Základní kámen spoření na penzi by určitě mělo tvořit Doplňkové penzijní spoření (DPS), které stát podporuje formou státních příspěvků, které mohou dosáhnout částky až 230 Kč (podle novely ležící nyní ve sněmovně až 340 Kč), dále daňového zvýhodnění, u kterého přínos činí až 3 600 Kč/rok (opět podle novely by mělo dojít k navýšení roční úspory až na 7 200 Kč).

Chystá se novinka, kdo spoří v penzijku, odečte z daní až 48 tisíc

Výše obou státních příspěvků je závislá na měsíčním příspěvku střadatele. Do výpočtu daňového zvýhodnění vstupuje pouze částka přesahující hranici
12 000 Kč, a to maximálně 24 000 Kč ročně. Co se týče státního příspěvku, v následující tabulce uvádíme několik příkladů současné a navrhované výše příspěvku.

Pro ty, kteří vlastní původní Penzijní připojištění (tzv. Transformovaný fond) a zároveň se neblíží důchodovému věku, bych doporučil přechod do DPS, které může peníze ukládat do výrazně dynamičtějších fondů a díky tomu přinášet lepší zhodnocení.

Určitě by ale nemělo jít o jediný druh spoření. Mezi ně může brzy patřit i další z novinek, kterou má přinést novela zákona o DPS a tou má být Dlouhodobý investiční produkt. Mělo by jít o možnost investovat do daňově zvýhodněného investičního produktu.

Investiční a spořicí plán je třeba připravit již v produktivním věku, aby každý z nás mohl žít i v penzi podle svých představ.