Důstojná mzda je 35 tisíc, spočítali odborníci. V Praze o pět tisíc víc

28.04.2022

Lidé pracují na plný úvazek, a přesto jsou chudí. Celkem 41 procent pracujících v Česku nedostává za svou práci mzdu, která jim zajistí důstojný život. K číslu dospěla Platforma pro minimální důstojnou mzdu. Důstojný výdělek podle jejích propočtů činil za loňský rok 31 146 korun hrubého, v Praze pak 36 717 korun.
Důstojná mzda je 35 tisíc, spočítali odborníci. V Praze o pět tisíc víc

V částce však není ještě promítnutá vysoká inflace. Pokud by do čísel bylo započtené prudké zdražování, v letošním roce by výše minimální důstojné mzdy pro Českou republiku činila 34 977 korun a pro Prahu 41 233 korun. To je částka, kterou v Česku člověk bude letos potřebovat k tomu, aby dokázal bez větších potíží zajistit své základní životní potřeby – slušné bydlení, jídlo, ošacení, ale také mimořádný výdaj, třeba rozbitou pračku.

Na výpočtech pracoval tým dvou desítek odborníků. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu – dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019.

Snadné zadlužování

Pracující chudoba, jak se často tento fenomén nazývá, se týká skoro poloviny pracujících žen a třetiny mužů. „S existencí pracující chudoby je jasně spojená ekonomická nejistota poměrně rozsáhlých vrstev společnosti,“ přibližuje důsledky politoložka Kateřina Smejkalová z platformy pro minimální důstojnou mzdu.

Podle ní má nedůstojný výdělek lidí, kteří pracují na plný úvazek za příliš nízkou mzdu, dalekosáhlé důsledky. Například se zadlužují a mnohdy padají do exekucí, pracují na úkor volného času nebo hůře čelí rychle rostoucím cenám bydlení.

Minimální důstojná mzda pro loňský rok mírně ve srovnání s rokem 2020 poklesla, a to z toho důvodu, že lidem sice mírně loni vzrostly náklady, ale na druhou stranu poslanci odhlasovali zrušení superhrubé mzdy, a tedy snížení daní.

Nízkopříjmoví z této změny však příliš netěží. „Pomoc směřovala především těm, kteří byli schopni své základní potřeby poplatit i předtím a kteří jsou odolnější vůči rostoucím cenám,“ říká ekonom Jan Bittner.

Co s tím?

Pětina nejhůře placených zaměstnanců vydělala na změně průměrně 500 korun měsíčně, zatímco pětina nejbohatších zhruba čtyři tisíce měsíčně. Na místě je debata o změně daní.

„Nevoláme po tom, aby soukromí zaměstnavatelé zvýšili mzdy všem, kteří jsou pod tím, ale snažíme se upozornit na to, jakým způsobem probíhá veřejná debata o mzdách,“ dodává Bittner.

Odborníci představili své návrhy, které by mohly ke zvýšení mezd pomoci, a to například zakotvení důstojného ohodnocení při veřejných zakázkách, nastavení důstojných platových podmínek ve veřejné sféře, stanovování minimálních standardů odměňování a nezabavitelné částky s přihlédnutím k důstojnému minimu či daňovou reformu, ze které by profitovali více nízkopříjmoví zaměstnanci.

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda v Česku dosáhla v minulém roce 37 839 korun. Ve čtvrtém čtvrtletí se dostala na 40 135 korun a medián mezd byl 34 360 korun. Minimální mzda je 16 200 korun.