Ve spojitosti s dlouhou pracovní dobou (nejméně 55 hodin týdně) zemřelo podle odhadů WHO a ILO v roce 2016 745 tisíc lidí, z toho 398 tisíc na mrtvici a 347 tisíc na srdeční chorobu. Mezi lety 2000 a 2016 se počet úmrtí zapříčiněných srdeční chorobou v důsledku dlouhé pracovní doby zvýšil o 42 procent, počet úmrtí na cévní mozkovou příhodu vzrostl o 19 procent.
Žádné pátky a pružná pracovní doba. Pracovní úvazky se mění |
Jednalo se zvláště o starší pracovníky nebo lidi ve středním věku. V rámci pohlaví převažovali muži (71 procent). Vysoké pracovní zatížení a z toho plynoucí smrtelné zdravotní důsledky potrápilo podle studie nejvíce pracovníků v Jihovýchodní Asii a oblasti západního Pacifiku.
Ubíjí vás nekonečně dlouhá pracovní doba? Najděte si lepší práci na portálu jobDNES.cz. |
Z výzkumu rovněž vyplývá, že zaměstnanci, kteří pracují 55 a více hodin týdně, podstupují o 35 procent vyšší riziko cévní mozkové příhody a o 17 procent vyšší nebezpečí na úmrtí na ischemickou chorobu srdeční ve srovnání s těmi, jejichž pracovní doba se pohybuje v rozmezí 35 a 40 hodin týdně.
Při home office je těžké oddělit práci a domov
Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že vzhledem k pandemii se trend pracovat delší dobu zvyšuje a vystavuje ještě více lidí riziku zdravotním potížím a předčasné smrti. „Pandemie COVID-19 výrazně změnila způsob, jakým mnoho lidí pracuje,“ řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO.
U dlouhodobé home office dramaticky klesá produktivita práce, tvrdí analýza |
Zároveň doplnil, že v mnoha průmyslových odvětvích se stala normou práce na dálku, u které je velmi těžké rozlišit skutečnou hranici mezi domovem a prací. Mnoho podniků bylo navíc donuceno omezit nebo zastavit svůj provoz. A lidé, kteří zůstali, nakonec museli pracovat déle.
„Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdeční choroby. Vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat, aby se dohodli na mezních hodnotách (pracovní doby) s cílem ochránit zdraví pracovníků,“ dodal ředitel WHO.
„Pracovat 55 hodin a více za týden představuje vážné zdravotní riziko,“ zmínila Maria Neira, ředitelka sektoru WHO pro veřejné zdraví a životní prostředí. „Je čas, abychom si všichni - vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci - uvědomili, že dlouhá pracovní doba může vést k předčasné smrti,“ doplnila.
