Národní rozpočtová rada (NRR) také zkritizovala přijímání dalších daňových a výdajových opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, a označila je za nezodpovědné. Jako příklad uvedla plánované zvýšení přídavků na děti s dopadem 4,5 miliardy korun a navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem 2,1 miliardy korun nebo růst důchodů nad plánovanou zákonnou valorizaci.
Česku hrozí ztráta důvěry investorů, varuje Moody’s kvůli veřejným financím |
Konsolidaci veřejných financí podle rady nebude možné uskutečnit pouze omezováním veřejných výdajů a bude potřeba zvednout zdanění. „Bude nutné přistoupit i k ne nevýznamnému zvýšení daňové zátěže, a to ať už v podobě zvyšování daňových sazeb, nebo úpravou jiných konstrukčních prvků daně,“ uvedla NRR v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky. Tu zveřejnila ve čtvrtek.
V ní zkritizovala také rekordní schodky státních rozpočtů, s nimiž ministerstvo financí počítá v příštích letech. „Ministerstvo financí navrhuje deficit státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 390 miliard a pro následující dva roky počítá s deficity 370 a 343 miliard Kč. To při očekávání mírně přebytkového nebo vyrovnaného hospodaření dalších součástí veřejných rozpočtů povede k meziročnímu zlepšování strukturálního salda o 0,5 procenta HDP, tedy pouze v minimálním rozsahu vyžadovaném aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Obáváte se vysokých daní? Najděte si lépe placenou práci na portálu jobDNES.cz. |
NRR se však domnívá, že vzhledem k očekávanému ekonomickému oživení a vysoké dynamice růstu dluhové kvóty je toto tempo nedostatečné,“ tvrdí rada.
ČR je mezi nejhoršími v EU
Opozice chce reformovat daně, do povolebního zvyšování se však nikdo nehrne |
NRR zároveň upozornila, že podle mezinárodního srovnání je uvolnění rozpočtové politiky v Česku příliš masivní. „Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním ekonomickém výhledu predikuje, že pouze šest zemí EU v roce 2021 prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím. Jednou z těchto zemí je i ČR, přičemž rozsah zhoršení bude druhé nejvyšší po Estonsku. Pro rok 2022 je již pro všechny země EU kromě ČR a Estonska proti roku 2020 očekáván nižší deficit veřejných financí,“ uvedla rada.
V roce 2023 je pak podle ní výhled deficitu českých veřejných financí 5,6 procenta HDP po Rumunsku druhým nejvyšším deficitem v rámci EU. „Toto pořadí si ČR udrží i v letech 2024 až 2026,“ upozornila rada.
