Covidová rána cestovkám: dvě třetiny lidí z kanceláří přišly o práci

07.09.2021

Cestovní kanceláře a agentury v roce 2019 zaměstnávaly zhruba 14 400 lidí, nyní je jich kolem pěti tisíc. Agentury zaměřené na příjezdový cestovní ruch jsou se zakázkami prakticky na nule, propustit musely 70 procent lidí, a pokud se situace nezlepší, do Vánoc budou muset smlouvy ukončit s většinou lidí. V úterý to uvedla Asociace cestovních kanceláří (ACK).
Covidová rána cestovkám: dvě třetiny lidí z kanceláří přišly o práci

Stát by proto kromě jiného měl podle ACK spustit program kurzarbeit. Výpadek návštěvníků z ciziny netrápí podle dat Asociace jen Prahu. Na rozdíl od loňska, kdy mnoho Čechů vyrazilo na dovolenou v tuzemsku, jich letos již totiž více vyjelo do zahraničí. 

Hledáte upletnění v cestovním ruchu? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz.

Podle místopředsedy ACK Jana Papeže tak jsou lokality jako Krkonoše nebo Šumava, kde není obsazenost zdaleka naplněná a Češi tam přijíždějí například jen na víkendy. Nedostatek zahraničních turistů se tak projevuje v plné míře, dodal.

Okolní země mnohem výrazněji než česká vláda podpořily podle ACK cestovní ruch. I v Bulharsku, které je podle předsedy sekce příjezdového cestovního ruchu ACK Karla Výruta nejchudším státem Evropské unie, byla pomoc přibližně dvojnásobná, řekl dnes.

Pokud stát rychle příjezdy turistů z ciziny nepodpoří, budou muset vypovídat smlouvy dalším zaměstnancům, podnikání neudrží. Výpadek zahraničních turistů může mimo jiné mít vliv na zdražení dalších služeb, tvrdí ACK.

Zásadním problémem, proč si návštěvníci z ciziny raději než Česko vybírají jiné země, je nejasný systém pravidel pro překročení hranic. ACK podle svého místopředsedy Jana Papeže přes rok ministerstvo zdravotnictví žádá o vysvětlení, podle jaké metodiky postupuje při rozřazování států na takzvané mapě cestovatele. Úřad dříve uvedl, že seznam vzniká na základě dat, kterými se řídí celá Evropská unie.

Papež: Nejasná pravidla, vyhozené peníze

Státní agentura CzechTourism podle Papeže sice Českou republiku na zahraničních trzích propaguje, ale ve chvíli, kdy chybí jednoduchý a jednoznačný způsob vstupu do země, jsou to podle něj „vyhozené peníze“.

Výrazný propad v příjezdovém cestovním ruchu podle ACK nelze snadno nahradit a projevuje se i v cenách služeb a zboží pro Čechy. V některých městech například stouply ceny jízdenek v městské hromadné dopravě, následovat mohou další odvětví. Nedostatek turistů z ciziny vnímají dále třeba provozovatelé prádelen a čistíren nebo dodavatelé potravin do hotelů. Zasažená jsou ale i muzea, galerie nebo divadla.

„Naše společnost ročně přivážela například na 30 000 studentů z Itálie, kterým jsme zde organizovali několikadenní programy včetně návštěv památek UNESCO nebo památníků, jako jsou Lidice či Terezín, letos zatím nepřijel žádný,“ uvedl předseda sekce příjezdového cestovního ruchu ACK a majitel cestovní agentury Karel Výrut.

Propad tržeb je 95 procent

Cestovní agentury zaměřené na příjezdy zahraničních turistů před pandemií podle ACK generovaly ročně obrat kolem šesti miliard korun. Loni činil propad tržeb 95 procent, letos může být situace ještě horší. Agentury se přitom podle Výruta nedočkaly téměř žádné podpory. Jedinou byl program COVID podpora cestovního ruchu, ve kterém ale všechny agentury, i ty, které měly obrat kolem miliardy korun, dostaly 50 000 korun, řekl.

Jen v Praze podle Výruta funguje zhruba 100 větších agentur pracujících v příjezdovém cestovním ruchu. Statistiky, kolik jich muselo činnost přerušit, nebo skončilo, nejsou podle něj dostupné. V případě, že bude stav pokračovat ve stejném režimu jako dosud, mohou podle Papeže nastat škody, které bude v budoucnu těžké nahradit, a ČR ztratí velkou část příjmů, které návštěvníci z ciziny přinášeli, dodal.

MMR: Stát podpořil CK více než jiné obory

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ale s tvrzením  Asociace cestovních kanceláří ČR, že by stát dostatečně nepodpořil cestovní agentury a kanceláře, nesouhlasí.

„Je tomu právě naopak. Cestovním kancelářím a agenturám se totiž dostalo mnohem větší pomoci než celé řadě jiných odvětví. Byly jim vyplaceny dotace z prostředků MMR, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí i Ministerstva práce a sociálních věcí v celkové výši přesahující 1,6 miliard korun a zprostředkovány úvěry a záruky ve výši 697 milionů korun,“ řekl Vilém Frček z tiskového oddělení ministerstva.

Dodal, že pro cestovní kanceláře byl navíc hned na začátku pandemie přijat speciální zákon lex voucher a zachránil řadu z nich od existenčních potíží.