Chybí vám energie a pracovní motivace? Tři kroky, jak dobít baterky

14.11.2016

Úspěch vyžaduje motivaci, která přichází zvenčí i zevnitř. Kdo vnitřní motivaci ztrácí, stává se méně úspěšným. Kdo se umí motivovat a správně nakopnout, je při plnění úkolů i dosahování cílů vytrvalejší. Jak čelit nedostatečné motivaci, radí psycholog Jan Urban.
Chybí vám energie a pracovní motivace? Tři kroky, jak dobít baterky

Získat potřebnou motivační disciplinu nemusí být složité. Pomohou k ní tři vzájemně spjaté „mentální techniky“.

1. technikaPsychické posilování

Častou příčinou nedostatečné vnitřní motivace bývá sklon preferovat okamžitou „odměnu“. Tedy zabývat se něčím, co je pro nás v dané chvíli příjemné. Jednání umožňující splnit důležitý úkol nás sice z dlouhodobějšího pohledu „odmění“ více, odměna, kterou přináší, však není dostatečně motivující. Přichází totiž příliš pozdě.

Jan Urban (1953)

„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k...
  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filosofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.

Řešení problému však existuje: je jím tzv. psychické posilování. Vychází ze známé skutečnosti, že jakékoli chování, které je následováno něčím příjemným, je „posíleno“. Vyjádřeno jinak, pravděpodobnost, že k němu dojde i v budoucnu, se zvýší.

Posílit můžeme určité chování druhých například tím, že je pochválíme. Posílit lze však i jednání vlastní, a to tím, že si určitou, byť symbolickou, motivačně působící odměnu dáme sami sobě. Může to být například odměna za provedení určitého obtížného, nudného nebo nepříjemného úkolu.

„Odměnit“ se však můžeme i za to, že jsme na daném úkolu začali pracovat, udělali první důležitý krok správným směrem nebo zařadili určitou nepříjemnou činnost do seznamu svých priorit.

Odměna, kterou své jednání posilujeme, nemusí být ani hmatatelná. Může mít například povahu vlastního „povolení“ vykonat něco, co je pro nás příjemné. Třeba si po provedení určité činnosti udělat přestávku. Pokud jsme si však odměnu slíbili, měli bychom ji i dodržet.

2. technikaNaučený optimismus

K oslabení vlastní motivace mohou někdy vést i složitější důvody. Patří k nim především nejistota, zda postupujeme správně, či obavy z neúspěchu, podporované občasnými nezdary, smůlou nebo únavou.

Tyto pocity jsou v jisté míře přirozené. Snižují však naši energii a odhodlání a odvracejí naši pozornost jiným směrem.

Nejúčinnějším způsobem je nahradit je emocemi příznivými, které naši motivaci i aktivitu podporují. Jde o metodu tzv. naučeného optimismu či pozitivního myšlení, vycházející z toho, že lidský mozek často nečiní rozdíl mezi tím, co skutečně prožíváme, a tím, co si „jen“ představujeme.

Záměrnou změnou pohledu či způsobu uvažování můžeme proto své emoce změnit. Soustředíme-li se na příjemné představy, dosáhneme i příjemných emocí, které naši motivaci posílí.

Ztrácíme-li svou motivaci v důsledku toho, že se příliš upínáme na problémy či minulé nezdary a zapomínáme na to, čeho jsme již dosáhli, měli bychom si své úspěchy připomenout. Totéž se týká situací, kdy své silné stránky vnímáme jako samozřejmé. Ztrácíme-li sebedůvěru proto, že máme sklon si určité neúspěchy brát osobně, měli bychom si uvědomit, že mohly souviset s faktory, které se nás osobně netýkají nebo nejsou pod naší kontrolou.

3. technikaJasné cíle a kroky

„Zabijákem“ vlastní motivace bývají i nejasné cíle či kroky, které k nim vedou. Nevíme-li, co přesně chceme, nebo jak svého cíle dosáhnout, naše motivace klesá.

K nejasnosti cílů dochází často tehdy, je-li naše pozornost zaměřena především na to, co nechceme nebo čeho se obáváme. Strach může navíc naše uvažování i aktivitu paralyzovat. Klíčem k posílení vlastní motivace je přejít od neurčitého přání ke konkrétní představě. Stanovený cíl by navíc měl být pozitivní: náš mozek pracuje totiž s negací obtížněji. Namísto toho, abychom si řekli, že se v určité situaci již dále nebudeme strachovat, je vhodnější si říci, že v ní budeme klidnější.

Čtěte také

Jasně a pozitivně stanovený cíl zvyšuje i motivaci ke stanovení kroků, které k němu povedou. Ty jsou pro posílení motivace stejně důležité jako cíl samotný. Vzbuzuje-li v nás obavy naše finanční situace, měli bychom si vytvořit konkrétní plán, jak ji zlepšit. Klíčem ke stanovení vhodného postupu je určit činnosti, které nás k cíli posunují, ale i ty, které k němu nevedou.

Jasně stanovený postup, kterého se držíme, zvyšuje naši motivaci i tím, že přináší příjemný pocit, zpravidla radost, že jsme již určitý krok či úkol vykonali. Tento pocit nám totiž dodává potřebný impulz k vykonání kroku dalšího.

Metodu lze proto použít i na podporu motivace k činnostem, které odkládáme. Její využití spočívá v tom, že si vytvoříme jednoduchý plán, zahrnující dva úkoly. Prvním by měl být malý úkol, který před námi již delší dobu stojí, o kterém však víme, že ho můžeme snadno vykonat. Druhým by pak měl být úkol náročnější a dlouhodobější. Jakmile tento plán vytvoříme, měli bychom první úkol vykonat okamžitě. Pokud se nám to podaří, podpoříme svou motivaci pustit se i do úkolu druhého.