Češi musí tlačit na zvyšování mezd, za Západem zaostáváme, říká ekonom

Komerční sdělení | 22.08.2023

Proč má Česko stále jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii? Je to pro Česko výhoda? Nebo se za pozitivními čísly skrývá riziko či dokonce systémový problém? Umějí si Češi říct o vyšší plat? A proč jsou naše platy o tolik nižší než na Západě? I o tom hovořil v Rozstřelu ekonom a ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robin Maialeh.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Češi musí tlačit na zvyšování mezd, za Západem zaostáváme, říká ekonom

Podle Maialeha je první důvod demografický. „Máme objektivně méně lidí, kteří mohou být aktivní na trhu práce. Ale zároveň máme stále ekonomiku, která je hodně náročná na pracovní sílu. To znamená, že pro výkon ekonomiky potřebujete hodně lidí. A v neposlední řadě: specifikum celého východoevropského prostoru jsou nízké mzdy,“ říká ekonom.

Podtrženo, sečteno, aktuální nízká nezaměstnanost z dlouhodobého hlediska skrývá řadu rizik, která mohou být pro konkurenceschopnost Česka a další vývoj naší země velmi neblahá. „Prostě v české ekonomice potřebujete hodně lidí a ti jsou navíc levní. Takže zaměstnavatelům se vyplácí tyto lidi zaměstnávat.“

Máme málo vysokoškoláků

Trh práce pomyslně funguje jako akrobat na laně. Pro ekonomiku je ideální, když je nezaměstnanost na nějaké přirozené míře. „Pokud je totiž pod ní, tak to způsobuje neefektivity. Firmy například mohou odmítat zakázky, protože nemají dostatek lidí. Ale na druhou stranu vysoká nezaměstnanost je velký problém, protože vytváří nerovnováhu a má závažné sociální důsledky.“

Za současných podmínek je tedy bohužel pro Česko podle ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí výhodnější mít určitou míru neefektivity, než se potýkat s vážnými sociálními problémy.

Video můžete zhlédnout na www.idnes.cz.

Pro českou ekonomiku je stále typické to, že se zaměřuje významně na průmyslovou výrobu, a tomu odpovídá také tuzemská kvalifikační struktura. „Máme stále poměrně málo vysokoškoláků na trhu. Společně s Itálií téměř nejméně v EU. Zároveň je ale zajímavé, že máme poměrně málo těch opravdu nízce vzdělaných lidí na trhu práce.“

Dominantní složkou pracovní síly jsou tak v České republice lidé se středoškolským vzděláním. „A to je poměrně unikátní. Dalším specifikem jsou nízké mzdy. Zároveň máme naprosto nebývalý podíl OSVČ, osob samostatně výdělečně činných.“

„A to je skutečně netypické, protože struktura naší ekonomiky tomu vůbec nenapovídá. Máme tady průmysl, montujeme auta, a přitom máme velký počet lidí, kteří fungují na trhu práce jako OSVČ. To bývá spíše v ekonomikách, které jsou postaveny na službách, kde jsou například konzultanti a podobně. A to není případ české ekonomiky,“ říká Maialeh.

Tržně udržovaná nerovnost se Západem

Co se týče nízkých mezd v české ekonomice, může za to podle něj celá řada faktorů. Podle několika průzkumů z poslední doby si například Češi neumí zažádat o navýšení platu. „Víte, ale tady je třeba si uvědomit, že ono se to samo neudělá. Když máme například odborovou organizovanost mezi 11 a 12 procenty, je poněkud naivní očekávat, že budeme mít vyšší mzdy.“

„Na Islandu je v odborech přes 90 procent lidí. Pak tu máme skandinávské země: Norsko, Švédsko, Dánsko. Vysokou odborovou organizovanost má také Belgie. A to jsou země, které mají mzdovou úroveň mnohem vyšší,“ vysvětluje Maialeh.

Kromě toho zde existuje něco, co Maialeh v Rozstřelu nazval tržně udržovanou nerovností mezi vysokými platy na Západě a nízkými mzdami ve střední a východní Evropě. Dělníci zaměstnaní ve stejném automobilovém koncernu v Česku a Německu například vykonávají téměř totožnou práci. Plat německého pracovníka je přitom řádově mnohem vyšší.

Je to podle Robina Maialeha správné a logické? „Ať chcete, nebo ne, rozhoduje síla. Srovnání Česka a Německa nabízí vysvětlení. My jsme byli v převážné většině času v podřízeném postavení a tohle je prostě náklad tohoto podřízeného postavení. Jistě se do toho promítají i jiné aspekty, protože životní náklady v Německu jsou o něco vyšší. Na druhé straně v paritě kupní síly už to nemusí být tak výrazné.“

Jsme ve vazalském postavení

Platí tedy to, že jsme vůči ekonomicky vlivnějšímu Západu v pomyslném vazalském postavení? „To bohužel stále jsme. S tím nejde nic dělat na individuální úrovni. Tady musí přijít nějaká centrální strategická opatření hospodářsko-politického charakteru, které souvisí s regionálním rozvojem, se vzdělaností i strukturou ekonomiky.“

„Tak se na to podívejme detailně. Na trhu práce jsou stále požadovaní nízce kvalifikovaní pracovníci. Stále žijeme v módu, že problém vyřešíme ve chvíli, kdy tady budeme zaměstnávat nízce kvalifikované lidi za nízké mzdy, kteří budou obhospodařovat naši ekonomiku. Ale to nás bude stále držet v pasti podřízené ekonomiky. A tímto způsobem samozřejmě k Německu nebo dalším západním zemím nikdy konvergovat nebudeme,“ konstatuje Maialeh.

Švihlíková: Odtékají nám miliardy. Politici jsou zbabělci, kteří plní cizí zájmy

Hostem pořadu Rozstřel je ekonomka Ilona Švihlíková. (31. července 2023)

Jednou z nejjednodušších možností, které má stát k dispozici k tomu, aby mzdovou úroveň posunul směrem na Západ, je například institut minimální mzdy. Minimální mzda není závislá na trhu a určuje ji stát. „To je jeden z receptů, který se nabízí,“ míní Maialeh.

A pokračuje. „Když si to vezmeme třeba v kontextu zemí, které jsou kolem nás, tak třeba Polsko, které je s produktivitou práce pod námi, připravuje návrh, který minimální mzdu posune na úroveň kolem 24 tisíc korun. To je o sedm tisíc více, než máme my s vyšší produktivitou práce.“

Integrace zahraničních pracovníků

„Někteří mí kolegové se zabývají takzvanou minimální důstojnou mzdou. A vypočítali, že ta je na úrovni dvojnásobku současné minimální mzdy,“ dodává k tomu Maialeh.

A pomáhá podle něj českému trhu práce příliv pracovníků ze zahraničí? „V dílčích oblastech asi ano. Nejsem si ale jistý, jestli to je řešení, které by nám vyřešilo dlouhodobé problémy na trhu práce, to podle mě nevyřeší. Na druhou stranu krátkodobé nerovnováhy to vyřešit může.“

Český trh práce podle něj od pandemie covidu absorboval zhruba čtvrt milionu cizinců. „Takže to jde a nemá to nějaké aktuální závažné následky. Ty spatřujeme až zpětně. Třeba když se podíváme na kvalifikační strukturu těchto pracovníků a pozice, které zastávají.“

„Stále se totiž pereme s integračními procesy a je škoda, že tito zahraniční pracovníci představují nevyužitý potenciál. Protože oni představují kvalifikovanou zahraniční pracovní sílu, ale vykonávají tady často nekvalifikované profese. Pokud by se to změnilo, potom by to mělo pozitivní dopad na zvýšení efektivity,“ doplňuje ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Je český trh práce pružný? Mají Češi vůbec motivaci pracovat? Proč roste nezaměstnanost mladých lidí? A jak závažným problémem je na druhou stranu nezaměstnanost lidí v předdůchodovém věku? I na to odpovídal Robin Maialeh v Rozstřelu.

Hledáte lépe placenou práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz