O tom jak zavádění umělé inteligence (AI) do byznysu všeho druhu souvisí s nerovnostmi mezi ženami a muži, diskutovaly ve středu expertky z technologické společnosti IBM se zástupci firem a představitelkami některých politických institucí.
Hledáte uplatnění v IT sektoru? Najděte si práci na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Přítomní se shodli na tom, že za uplynulý pandemický rok učinil západní svět velký krok vpřed, co se týče technologického vývoje, avšak couvl o krok vzad, pokud jde o rovný přístup k mužům a ženám na pracovním trhu.
V čem tedy spočívá souvislost mezi těmito dvěma procesy? Algoritmy dnes například rozhodují o tom, jaké pracovní inzeráty se zobrazují člověku na internetu. Velkým nadnárodním firmám navíc čím dál tím častěji pomáhají v rámci celého procesu zaměstnávání: procházejí životopisy, asistují při pohovorech, porovnávají jednotlivé kandidáty. To může být problém.
AI dobývá český průmysl. Umíme předpovědět kolizi v továrně, říká expertka |
Umělá inteligence se totiž učí na souborech dat, které má k dispozici a které zároveň vypovídají o současném stavu světa. Pokud je tedy na vedoucích pozicích podniků stále výrazně méně žen než mužů, jak uvádí Světové ekonomické fórum, AI může tento fakt prostě opakovat nebo dokonce zesilovat.
„Data jsou vždy reflexí toho, co se stalo a na čem staví lidé, kteří tyto nástroje vytvořili a lidé, kteří je používají,“ uvádí odbornice na umělou inteligenci v lidských zdrojích Elvyra Šitel z IBM.
AI opravuje AI
IBM vyvíjí nástroje, které mají předpojatost v systémech AI kontrolovat a opravovat. Jde například o technologii AI Fairness 360. Ta spočívá v tvorbě algoritmů, které umí identifikovat nerovnosti v datech a doporučit úpravy.
Jiný nástroj zas cílí na to, aby se rozhodování umělé inteligence zjednodušeně řečeno „odtajnilo“. V současné době jsou totiž procesy skryté za řadami jedniček a nul pro většinovou společnost neprůhledné a nepochopitelné. Jenže firmy musí vědět, proč se jejich umělá inteligence rozhodla tak, jak se rozhodla. Musí zkrátka umět kandidátovi na určitou pracovní pozici vysvětlit, proč si ho nakonec nevybrali.
Další koncept má zajistit, aby firmy zavádějící umělou inteligenci měly k dispozici informace o důležitých vlastnostech tohoto produktu. Lze to připodobnit k nutričním štítkům nebo k návodům, které lidé dostávají při koupi spotřebičů.
Stroj ruku v ruce s člověkem
Podle Elvyry Šitel není cílem, aby umělá inteligence nahradila „lidského“ personalistu, spíš by mu měla asistovat. Například během pohovoru využívají náboroví manažeři nástroj umělé inteligence, která dokáže předvídat pracovní výkon kandidáta.
„Nástroj navrhuje personalistovi doplňující otázky, které snižují nevědomé předsudky jeho samého. Umělá inteligence tak umožňuje dělat rozhodnutí, díky kterým je firma úspěšnější,“ říká Šitel.
Elvyra Šitel
Se zaváděním umělé inteligence do procesu zaměstnávání začíná pracovat i mobilní operátor Vodafone. Společnost má po celém světě 93 tisíc zaměstnanců, využití AI tak může firemním personalistům výrazně ulehčit.
Firma nyní experimentuje s využíváním umělé inteligence při tvorbě nabídek práce. „AI má potenciál být určitým dekodérem jazyka za účelem odstranění předsudků z pracovních inzerátů. Jazyk je důležitý, protože určuje, jak lidé pracovní nabídky vnímají,“ uvádí ředitel lidských zdrojů české odnože Vodafonu Carl Clarke.
Roboti hledají nové chutě a vůně. Umělá inteligence boduje i v chemii |
IBM začleňuje umělou inteligenci i do systému odměňování. „Náš nástroj zohledňuje všechny relevantní faktory, které je třeba vzít v úvahu při rozhodování o mzdě. Jde o dovednosti, dynamiku místního trhu, platovou konkurenceschopnost a výkonnostní potenciál,“ vysvětluje Šitel.
„Umělá inteligence nám pomáhá nejen srovnávat platy mezi muži a ženami v jednotlivých skupinách vrstevníků nebo zjistit možné rozdíly v průměrných platech, ale také nám pomáhá navrhovat a provádět osvědčené postupy v oblasti kompenzací, náboru, povýšení a kariérního rozvoje, díky čemuž platová nerovnost vlastně vůbec nevznikne,“ říká Šitel.
Zavádění umělé inteligence, která si dokáže poradit s předsudky, je teprve na začátku. Stírání nerovností pracovních příležitostí navíc nelze nechávat jen na pokročilých softwarech. Samo odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT) má v tomto ohledu co dohánět. Jak na panelové diskuzi uvedla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, poměr žen pracujících v sektoru informačních a komunikačních technologií činil v minulém roce 11,3 procenta.
Regulace Evropské unie
Využití umělé inteligence v personalistice je tématem i na unijní půdě. Evropská komise v dubnu představila plošnou regulaci AI. Ta mimo jiné staví na klasifikaci takzvaných vysoce rizikových systémů umělé inteligence, které budou podléhat konkrétním pravidlům. Jde například o AI používanou bankami pro vyhodnocování bonity lidí. Do vysoce rizikových systémů ale Evropská komise zařazuje právě i náborové procesy, které využívají AI.
Milena Jabůrková
Milena Jabůrková, která působí v IBM a zároveň ve Svazu průmyslu a dopravy ČR jako viceprezidenta pro digitální ekonomiku a vzdělávání, varuje před plošnými a příliš obecnými regulacemi, jež mohou v odvětví vytvořit nejistoty.
„Obáváme se, že vysoce rizikové systémy jsou definovány příliš široce, co se týče otázek lidských zdrojů. Myslíme si, že to, zdali je AI vysoce riziková, bude záležet na konkrétním obsahu. Přístup naslepo není vhodný, protože lidem, kteří tyto systémy tvoří i těm, kteří je používají, přináší regulace velké povinnosti,“ uzavírá téma Jabůrková.
