Šlofík v práci? Projev slabosti se mění v moderní přístup k zaměstnancům

04.12.2017

Jedním ze společných znaků úspěšných lidí bývá jejich schopnost málo spát, a přesto zůstat výkonný. Alespoň to o sobě rádi tvrdí. Spánek se totiž ve světě byznysu dosud moc nenosil. Firmy si ale začínají uvědomovat, jak důležité je mít odpočaté zaměstnance. A přizpůsobují tomu interiéry budov.
Šlofík v práci? Projev slabosti se mění v moderní přístup k zaměstnancům

Bývalá šéfka americké společnost Yahoo Marissa Mayerová funguje po čtyřech hodinách spánku, manažer firmy Apple Tim Cook je už v pět ráno v posilovně. Americký módní návrhář a režisér Tom Ford, známý hlavně díky založení stejnojmenné značky a svému působení v modním domě Gucci, v noci spí jen tři hodiny. U postele si nechává bloček s tužkou pro případ, že by se probudil a chtěl si poznamenat nějakou myšlenku. 

Že by si někdo byť dvacet minut přispal, je ve světě velkého byznysu tabu. Zdřímnout si tady znamená něco zmeškat nebo prohrát, poznamenává list Guardian.

Kdy vstávají úspěšní lidé? Někteří už po třetí ráno a sportují

Ale třeba Arianna Huffingtonová, zakladatelka blogu a později vlivného amerického média Huffington Post, na podceňování spánku doplatila. Před deseti lety zkolabovala vyčerpáním. Na základě své zkušenosti napsala knihu Spánková revoluce a založila společnost Thrive Global, která korporacím radí, jak zvyšovat produktivitu svých lidí, ale zároveň je nechat odpočívat. 

„Tvrzení, že spánek je projevem slabosti a že vyhoření a spánková deprivace jsou projevy chlapáctví a síly, je mimořádně zhoubné,“ říká Huffingtonová. „Změna toho, jak o spánku uvažujeme a mluvíme, je důležitým posunem v naší kultuře,“ dodává.

Pod tlakem na výkon ale nejsou jen lidé na špici korporátního žebříčku. Většina lidí spí méně, než by potřebovala. Obvykle se uvádí, že spát by se mělo mezi sedmi a devíti hodinami denně. Průzkum britské Národní spánkové nadace ale ukázal, že například dospělí Britové spí v průměru jen 6 hodin a 49 minut, Američané 6 hodin a 31 minut a Japonci 6 hodin a 22 minut. 

„Podle průzkumu z roku 1942 spal průměrný dospělý člověk 7,9 hodiny. Postupně se tak čas strávený spánkem zkracuje,“ podotýká neurolog a autor knihy o spánku Matthew Walker.

Vědec tvrdí, že jsme uprostřed globální epidemie ztráty spánku. Podle něj k ní přispívají i náročné pracovní úvazky a dojíždění. Nedostatek spánku může vážně poškozovat zdraví. A nejen to, firmy si začínají uvědomovat, že má vliv i na produktivitu zaměstnanců. Málo spánku stojí rozvinuté země dvě procenta jejich HDP.

Zaměstnavatelé proto důležitost odpočinku pracovníků posouvají na žebříčku svých priorit vzhůru. Společnost Google například pro své zaměstnance, kteří si potřebují dát „šlofíka“, instalovala závěsná lůžka. Ta vypadají skoro jako hibernační komory z filmu Vetřelec a umí pouštět i relaxační hudbu. 

Odpolední zdřímnutí zlepší podle americké psychiatričky a expertky na spánek Rity Aouadové výkon a zároveň nemá vliv na kvalitu nočního spánku. „Spousta studií ukazuje, že dvacetiminutový odpolední šlofík má pozitivní vliv na pozornost a bystrost,“ říká.

Ústředí sportovní firmy Nike v americkém Portlandu je vybavené prostory, kde si zaměstnanci mohou zdřímnout nebo přemýšlet. Společnost je také jednou z těch, které nabízejí flexibilní pracovní úvazky vyhovující biologickým hodinám zaměstnanců. Společnost Procter & Gamble zas používá systém osvětlení, který umí regulovat úroveň hormonu melatoninu odpovědného za spánek.

„Ranní ptáčata zaměstnavatelé oceňují víc, protože chodí do práce dřív. Zatímco noční sovy jsou trestány za to, že chodí pozdě. Tito lidé jsou ale na druhou stranu schopni pracovat do pozdních hodin. Firmy začínají chápat, že to není ničí chyba, že je to geneticky naprogramované,“ vysvětluje neurolog Walker.