Práce realitního makléře není žádné terno, na první peníze čekají i půl roku

17.03.2019

Většina nových realitních makléřů práci po pár měsících vzdá, jelikož jejich očekávání neodpovídají skutečné povaze této profese. Přesto je v Česku nejvíc makléřů na obyvatele ze zemí Evropské unie. S novým zákonem jich většina zmizí
Práce realitního makléře není žádné terno, na první peníze čekají i půl roku

Makléře může totiž dělat kdokoli, komu je minimálně 18 let a má čistý trestní rejstřík, jedná se o volnou živnost. Tu má v tuzemsku podle Českého statistického úřadu zhruba 15 tisíc lidí. Příští rok ale nejspíš jejich řady prořídnou. Chystá se totiž nový zákon.

Největší problémy novopečeným makléřům dělá administrativa, časová náročnost, ale i klienti, kteří zájem o koupi nemovitosti pouze předstírají. A také to, že vidina rychlého výdělku se záhy rozplyne. Než se začátečník dostane „do plusu“, uplyne až půl roku.

„Makléř začne vydělávat až po několika měsících. Na začátku totiž musí investovat do školení, zkoušek či vlastní propagace,“ uvádí generální ředitel RE/MAX ČR Jan Hrubý.

„Pokud se makléř věnuje oboru na 100 procent, má kvalitního a zkušeného mentora a je připraven na sobě pracovat a vzdělávat se, měl by se do půl roku dostat do plusu,“ potvrzuje manažerka Century 21 Jana Kolářová. Na překlenutí úvodního „ztrátového“ období nabízejí některé realitní kanceláře nováčkům finanční podporu.

„Realitní makléři, kteří u nás nastoupí a plní podmínky, získají 65 tisíc korun za pět měsíců jako dotaci. Do plusu se dostávají po třech nebo pěti měsících od nástupu,“ říká Martin Fojtík, provozní ředitel Fincentra Reality. Značné náklady však makléře provázejí dlouhodobě.

Plánujete vlastní bydlení? Najděte si levnější hypotéku.

„Výdajové položky, které dle mého musí každý profesionální realitní makléř nést, jsou v několika úrovních: vzdělání, právní podpora, profesionální fotograf, placená inzerce, webová prezentace nebo náklady na neustálé cestování,“ vyjmenovává Leo Gabriel z Next Reality.

Vydrží desetina nováčků

I proto to mnozí vzdají hned na začátku, podle Gabriela vydrží necelá desetina nováčků. „Člověk musí mít chuť se stále vzdělávat a musí investovat velké množství času, běžně 12 až 14 hodin denně,“ říká.

Hlasujte pro Realiťáka roku 2019

„Obecně vydrží zhruba deset procent z celkového počtu uchazečů, tedy i těch, kteří ani neprojdou vstupním pohovorem,“ potvrzuje Renata Lichtenegerová, mluvčí M&M Reality.

Úskalím je pro nové makléře rovněž papírování. Nejde však o smluvní dokumentaci, kterou ve většině případů obstarávají advokáti. „ Nejvíce práce zabere to, co tolik vidět není. Tedy budování vztahů s klienty, stále náročnější administrativní nároky ze strany státu (například GDPR a další) a koordinace mnoha externích spolupracovníků,“ vysvětluje Kolářová z Century 21.

V neposlední řadě dělají makléřům dlouhodobě problémy takzvaní realitní turisté – tedy lidé, kteří chodí na prohlídky nemovitostí, aniž mají skutečný zájem o koupi či pronájem. Zkušený makléř tyto lidi pozná na první pohled, ale nováček se nejspíš ztrátě času nevyhne.

Provází je špatná pověst

Statistika týkající se počtu realitních makléřů v tuzemsku může být matoucí. Odborníci totiž poukazují na to, že mnozí z těchto lidí jsou makléři pouze „na papíře“ a profesi ve skutečnosti nevykonávají.

Cílem je přesto snížení onoho čísla 15 tisíc, přičemž prostředkem má být připravovaný zákon o realitním zprostředkování.

„V důsledku nových pravidel by se počet makléřů mohl snížit až na čtyři tisíce,“ míní Jiří Macháč, viceprezident Realitní komory České republiky.

Jednou z hlavních změn, které by měl zákon o realitním zprostředkování přinést, je změna z volné živnosti na vázanou. Makléřem by se nově mohl stát pouze kandidát s vysokoškolským vzděláním, nebo středoškolským vzděláním s maturitou a třemi lety praxe.

„Po realitním zákoně voláme už deset let. Pevně doufáme, že naši zákonodárci připraví návrh zákona k tomu, aby se realitní trh zkultivoval a tato profese dostala prestiž jako v zahraničních státech,“ říká manažerka Národního realitního holdingu Lucie Bukovjanová.

Současný stav má totiž podle realitních kanceláří neblahé důsledky. Práci makléře vykonává řada nekvalifikovaných zprostředkovatelů, profese má špatnou pověst a na straně klientů, kteří mnohdy investují své celoživotní úspory, se objevují velká rizika.

„Za pošramocenou pověst mohou rádoby odborníci, pro které je realitní zprostředkování mnohdy jen melouchem vedle stálého zaměstnání či přivýdělkem na mateřské dovolené, a to bez jakékoli investice do vzdělání, pojištění a podobně,“ říká šéf Maxima Reality Goran Andonov. Nový zákon by podle ministerstva pro místní rozvoj mohl platit už od příštího roku.