Mladí se řemeslu vyučí, ale neživí se jím. Výběru často litují už na škole

31.03.2024

Poptávka po řemeslnících je v Česku vysoká. Výjimkou nebývají dlouhé čekací lhůty nebo vyšší ceny. I přesto část absolventů středních odborných škol po dostudování v oboru nezůstává. Praxe bývá taková, že po dokončení střední školy sice v oboru začnou pracovat, ale do pár let ho opustí.
Mladí se řemeslu vyučí, ale neživí se jím. Výběru často litují už na škole

„Největším důvodem bývají finance. Firmy čerstvým absolventům, kteří mají sice výuční list, ale chybí jim dostatečná praxe, platí minimum,“ říká Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov. Čerstvý absolvent totiž firmě nepřinese takové peníze jako zkušený řemeslník. Po vystudování musí nováček často začínat pod dohledem zkušenějších, nemůže dělat složité úkoly ani přebírat velkou zodpovědnost.

Koželužství je mrtvé, učni nejsou, přesto zkoušíme nové věci, říká šéf brašnářství

Zaměstnanec brašnářství připravuje materiál k dalším výrobkům. (12.7.2023)

Než trávit léta ve špatně placeném zaměstnání a postupně se vypracovat, neváhají absolventi s vidinou lepších výdělků změnit obor. „Pokud čerstvý absolvent dostane pracovní nabídku například od dopravce, kde dostane o deset i patnáct tisíc vyšší plat, zpravidla neodolá,“ dodává Miloslav Janeček.

Taková nabídka přitom může vypadat výhodněji jen na první pohled. „Za volantem bude mít po celý život prakticky stejné finanční ohodnocení, zatímco s přibývající řemeslnou praxí bude jeho finanční ohodnocení stále stoupat,“ upozorňuje. Bohužel ale podle něj platí, že ti, kteří řemeslo opustí, se k němu už nevracejí ani po letech.

Špatná volba

Někdy bývá problém už při výběru vhodné střední školy. Ti, kteří si zvolí řemeslo, pak v průběhu studia zjistí, že šlo o špatnou volbu. „U některých žáků se tak stane na doporučení či tlak rodičů nebo sami žáci mají mylnou představu, v čem daný obor vlastně spočívá,“ vysvětluje Jiří Horák, odborný garant a konzultant projektu Klíč. Ten je zaměřen na podporu vzdělávání dětí. V tomto jim příliš nepomáhají ani často přetížení kariéroví poradci na základních školách, kteří by žákům a rodičům mohli s vhodnými výběrem pomáhat.

V některých případech nemusí jít ani o vědomou volbu, která se ukáže jako chybná, jako spíš o záchrannou variantu. „Roli hraje také to, že se žáci nedostanou obor, který původně studovat chtěli a vystudují směr, na kterém zkrátka bylo místo,“ říká Petr Douda, tiskový mluvčí společnosti Randstad Česká republika.

„To jsou počátky toho, proč mladí lidé v daném oboru nezůstanou,“ potvrzuje Jiří Horák. Takoví studenti sice na dané škole řemeslo studují, ale nemají k němu vztah. Během studia pak nastává situace, kdy se studenti dostanou do dalších ročníků a přichází na řadu mnoho argumentů okolí, proč danou školu dostudovat.

Hlavně že budeš mít papír, říkají rodiče

Mladí lidé tedy často dostudují, aby měli formálně ukončené střední vzdělávání, ale vědí, že v oboru pracovat nebudou,“ říká Jiří Horák. Právě ti pak často sahají po zdánlivě lépe placených nabídkách jako rozvozy jídla, security služby nebo doprava.

Řešením by mohla být změna ve školství, která by více podporovala poradenství. „Pro změnu situace je důležité zaměřit se na posílení poradenských služeb ve školách, přizpůsobení vzdělávacích programů aktuálním potřebám trhu práce a na podporu kontinuálního vzdělávání a rekvalifikace,“ popisuje Petr Douda.

Tyto kroky by mohly pomoci zajistit, aby absolventi středních odborných škol měli lepší šance na uplatnění ve svých oborech a přispět ke snížení nezaměstnanosti mezi mladými.

„Škoda, že na základních školách není více prostoru věnováno polytechnickému vyučování, které by žáky ve výběru oboru mohlo nasměrovat. Stává se, že žák sice má jasno v tom, že chce být řemeslníkem, ale neví, jestli by mu více vyhovovala práce s kovem nebo se dřevem či zda by chtěl být spíše malířem nebo zedníkem,“ uvedl Miloslav Janeček.

Svou roli by mohlo sehrát i propojení školství a sociální práce. „Ta může nabídnout mladým lidem ´průvodce´, který jim může pomoci při studiu i vstupu na trh práce. Pomohla by také větší flexibilita systému, který by nabízel flexibilnější kvalifikační zkoušky z různých oborů pro mladé lidi, kteří nemají takové studijní předpoklady a nechtějí sedět x hodin v lavici,“ uzavírá Jiří Horák.

Hledáte práci adekvátní vašemu vzdělání a zkušenostem? Navštivte portál jobDNES.cz